Archeologové objevili nový lidský druh
Na indonéském ostrově Flores žil trpasličí člověk, který pravděpodobně vyhynul teprve před dvanácti tisíci lety. Metr vysoký a poměrně šikovný. Tak vědci charakterizují tvora, jehož přímým předkem byl zřejmě homo erectus.
Týmu australských a indonéských vědců se podařilo učinit objev, který odborníci považují za nejvýznamnější paleontologický nález posledních padesáti let.
Badatelé loni pracovali na indonéském ostrově Flores, který leží v Indickém oceánu východně od Jávy. Během provádění vykopávek ve vápencové jeskyni Liang Bua narazili v hloubce šesti metrů na kosterní pozůstatky staré osmnáct tisíc let. Vzhledem k jejich malým rozměrům se původně domnívali, že se jedná o ostatky dítěte. Pozdější výzkumy však ukázaly něco jiného. Ze stavu zubů a lebky vědci usoudili, že kosti patřily dospělému člověku. Tvar pánve prozradil, že se jednalo o ženu, a pozůstatky dolních končetin potvrdily, že tvor chodil vzpřímeně, po dvou nohách.
Následovalo intenzivní bádání, v jehož průběhu archeologové na Floresu nalezli pozůstatky dalších šesti trpasličích bytostí, které patřily ke stejnému druhu jako žena z Liang Bua. Antropologové dříve věřili, že lidé takto malých tělesných rozměrů vyhynuli před třemi miliony let. Teď se ukazuje, že "trpaslíci" žili na ostrově Flores současně s moderním člověkem (homo sapiens), který se do Indonésie dostal zhruba před padesáti tisíci lety.
Hobit lovil slony
Vědci sestavili podobu záhadného tvora. Byl prý asi metr vysoký, měl dlouhé paže, tmavou pleť, plochý nos, zapadlé oči, široká ústa a téměř žádnou bradu. Trpasličí člověk získal podle místa svého výskytu jméno homo floresiensis, australský tisk ho ale okamžitě překřtil na hobita - podle malých chlupatých lidiček, kterými zaplnil své knihy spisovatel J. R. R. Tolkien. Podle odborníků je pravděpodobné, že se "hobit" vyvinul z člověka vzpřímeného (homo erectus). Ten se zřejmě kdysi přepravil na Flores, což je další věc, která vědeckou obec překvapuje. Doposud se totiž předpokládalo, že tak složitá věc, jakou je zkonstruování plavidla, byla pro intelekt člověka vzpřímeného neřešitelným problémem.
Homo erectus se na izolovaném ostrově přeměnil v trpasličího homo floresiensis díky působení přírodních podmínek. Hlavní úlohu při tom sehrál nedostatek přirozených nepřátel a málo potravy.
Experty překvapil nepoměr mezi velikostí mozku trpasličího tvora a jeho rozvinutými manuálními i rozumovými schopnostmi. Člověk floreský měl mozek stejných rozměrů jako šimpanz, přesto uměl vyrábět složité kamenné nástroje či organizovat lovy zvěře. Dokázal například skolit dalšího podivného tvora na ostrově - zakrslého slona. Nová zjištění údajně vyvracejí mýtus, že schopnost inteligentního jednání závisí na velikosti mozku.
Strašidelná pramáti
Paleontologové se kloní k názoru, že člověka floreského zahubil před dvanácti tisíci lety výbuch sopky. V tom s nimi ovšem nesouhlasí obyvatelé ostrova. Místní pověst totiž vypráví o ďábelských chlupatých trpaslících, kteří vyhynuli teprve před pár stoletími, když na ostrov přišli nizozemští kolonizátoři. Někteří starousedlíci jsou dokonce přesvědčeni, že tvorové stále žijí a schovávají se v džungli. Nazývají je Ebu Gogo, což znamená "pramáti, která všechno sežere". Staré zkazky praví, že tato malá dlouhoruká stvoření šplhala po stromech a dorozumívala se mezi sebou jakýmsi primitivním jazykem.