Bájna Atlantída
Někde daleko za Héraklovými sloupy, tedy za
Gibraltarem, ležela prý ve starověku země s neobyčejně vyspělou
kulturou. Měla důmyslné státní zřízení, velkolepé stavby a nesmírné
bohatství. Během jedné jediné noci se však země propadla do moře, snad
následkem zemětřesení, sopečné erupce či jiné katastrofy.
Zkrátka zmizela. O Atlantidě se dozvídáme v dílech Platónových, která
zaznamenávají vyprávění dřívějšího řeckého filosofa Solóna. A ten se
zase o této tajemné zemi doslechl na svých cestách od egyptských kněží.
Osud legendární země od pradávna vzrušoval a zneklidňoval nejen
filosofy, básníky a umělce, ale také vědce, kteří toužili najít důkaz o
její existenci. A tak stále přibývalo hypotéz a domněnek, od těch
seriózních a vědecky podložených, až po úplné nesmysly. Bájná Atlantis
již byla umístěna doprostřed
Atlantského oceánu, vědci ji hledali v Mexiku, severní Africe a dokonce i
na Krymu. Podle jiné teorie ležela Atlantida na
středomořském ostrově Théra, který byl ve starověku zničen mohutným
sopečným výbuchem. Existovala nebo ne? Proč tak náhle zmizela? Zachránil
se někdo z jejích obyvatel? A kde se vůbec vzala tak vyspělá kultura v
počátcích civilizace? Je možné najít nějaký důkaz o její existenci?
Atlantida se stala záhadou, studnicí otázek, na které už sotva kdo najde
odpověď. A právě to ji dělá tolik přitažlivou, proto se k ní neustále
obrací naše pozornost. Lidská mysl potřebuje bádat, přemítat, hledat
řešení, ale také žasnout a občas i strnout údivem. A pátrání po
tajemstvích Atlantidy se pro mnohé stalo cestou, která tuto lidskou
touhu naplňuje. Jedním z těch, komu tato záhada nedala spát, je
akademický sochař Miroslav Machala. Tento dobrodruh se intenzivně zajímá
o geologii a archeologii, zvláště ve spojení se starověkými kulturami
Evropy, Afriky a Ameriky. Odpovědi na dávná tajemství hledá v nejstarších
dochovaných dokladech, literárních památkách a mytologiích, především
však v samotné realitě. Častým výsledkem je obraz, který jde mimo
stereotypní výklady historických skutečností. Atlantida, toto věčné téma
vyvolává u některých z nás úsměv, ale u jiných touhu po objevování.
Vyvstává zde však otázka, zda opravdu existovala. Machala má svůj
vlastní výklad -- podle jeho slov Atlantida skutečně existovala. Zatím
nejvěrohodnější odkaz na Atlantidu zanechal podle jeho slov slavný
filozof a mudrc Platon. Ovšem další ze sedmi mudrců, Solón, ještě 300
let před Platonem byl v Egyptě na studiích u kněží, kteří ho zasvětili
do tajemna, neznámého jak pro Řeky, tak pro mnoho Egypťanů. Tato zpráva o
Atlantidě se uchovala u Solóna. Teprve později se předávala přes mnohá
pokolení až k Platonovi. Ten teprve po tak dlouhé době napsal dialogy
Timaios a Kritia, ve kterých podrobně popisuje celou záležitost o
Atlantidě. Dalším pramenem informací je Herodotos. Sice
nemluví přímo o Atlantidě, ale přesto se o Atlanťanech (název od pohoří
Atlas) zmiňuje už 100 let před Platonem. Proč by to nemohli být právě
tito Atlanťané, o nichž hovoří později i Platon? Podle Herodota obývali
Atlanťané celé území severozápadní Afriky. Atlantida je často vykreslena
jako země, který oplývá velkým bohatstvím (kovy, faunou, flórou).
Ale zanikla před 11 500 lety, což bylo období neolitu, období, kdy lidé
používali k výrobě zdraní a nástrojů kameny a kosti. V čem tedy
spočívalo její bohatství? Všechny barevné kovy v tu dobu už existovaly,
ale byly považovány za syrové kovy, to znamená, že například zlato,
stříbro nebo měď byly v ryzí podobě. Měď byla měkká, a proto se užívala k
výrobě šperků a předmětů, které sloužily k jiným potřebám. Pro výrobu
zbraní se používal kámen. Atlantida oplývala tímto bohatstvím, nejvíce
rud se však nacházelo v jejím centru, a to v dnešní Mauretánii.
Ale prozraďme si ještě další zajímavost: Centrum Atlantidy bylo město
kruhového půdorysu. Ve středu města byl vrcholek, který byl jako pevnost
obklopen střídavě několika kruhy vody a souše. Tak to alespoň popisuje
Platon. Je ovšem nutné dodat, že celá tato myšlenka o Atlantidě a
hledání tohoto místa je pouze hypotézou. Sám Machala se dostával k těmto
informacím postupně po několikaletém studiu. Výsledkem jeho hledání
bylo najít toto místo a v dalším kroku na místě si ověřit, jedná-li se o
útvar, který odpovídá Platonovu popisu. Z mapy, kterou následně získal,
stále nebylo zřejmé, zda místo odpovídá Platonovu popisu, a z tohoto
důvodu bude ještě nutná návštěva zkoumané lokality přímo na místě.
Vše snad jednou odhalí čas, ale jisté je, že velkým přáním nejen
Machaly, ale i dalších vědců a badatelů z celého světa je proniknout do
oblasti předpokládané Atlantidy a vymazat otazník, který nad ní už celá
staletí visí.