Choď na obsah Choď na menu
Reklama
Reklama
 


UDIVUJÍCÍ ZBYTKY STARÝCH CIVILIZACÍ

14. 8. 2010

UDIVUJÍCÍ ZBYTKY STARÝCH CIVILIZACÍ

Podle mylného konceptu socio-kulturní evoluce, navrhovaného v ruzných dobách takovými ideology jako August Comte, Herbert Spencer a Lewis Henry Morgan – pozdeji kombinované s Darwinovou evolucní teorií – se všechny spolecnosti rozvinuly od primitivních smerem ke složitým civilizacím. Tento omyl, rozvíjený koncem 19.století, jehož vliv vzrostl po 1. svetové válce poskytl "vedeckou" základnu rasismu a kolonialismu a nelítostné hnutí eugeniky. Spolecnosti v rozdílných svetadílech s odlišnými kulturami, barvou pleti a fyzickými znaky byly vystaveny nelidskému zacházení zpusobeném zavedením této nevedecké predpojatosti.


Dnes vedle vysoce pokročilých civilizací existují také zaostalé. Avšak to, že některé společnosti jsou více technologicky rozvinuté, neznamená, že jejich členové jsou lépe duševně a fyzicky vyvinutí.

Spisovatelé a myslitelé jako Adam Ferguson, John Millar a Adam Smith nadnesli, že spolecnosti se rozvíjejí skrze ctyri základní stádia: lovení a sber, pastevectví a kocování, zemedelství a, nakonec, obchod. Podle evolucních tvrzení, primitivní clovek, který se sotva oddelil od opic pouze lovil a sbíral rostliny a ovoce pomocí nejjednodušších nástroju. Jak jeho inteligence a schopnosti postupne vzrustali, pocal domestikovat zvírata, jako ovce a skot. Nato jeho inteligence stoupla natolik, aby se zapojil do pestování plodin a finálne, zacal obchodovat a smenovat zboží.

Avšak, pokrocilé a nedávné objevy v archeologii, antropologii a dalších odvetvích vedy prokázali chybnost pohádky "kulturní a sociální evoluce". Nejde o nic jiného, než materialistický zámer vykreslit cloveka jako vyvinuvšího se z nerozumných zvírat a prosazovat tento mýtus – ve který verí z filosofických duvodu – ve vede.

 

To, že lidé prežívali díky lovu nebo zemedelství neukazuje, že byli mentálne pokrocilí nebo opoždení. Jinými slovy žádná spolecnost se nezapojuje do lovu proto, že je mentálne pozadu a blízká opicím. Zapojení spolecnosti do zemedelství neznamená, že se tak snaží vzdálit od zvírecí nátury. Aktivity žádné spolecnosti neukazují, že její clenové jsou potomky jiných živocichu. Tyto aktivity neprodukují, skrze údajný evolucní proces, jedince, kterí jsou inteligentnejší a schopnejší. Mnoho kmenu je dnes technologicky pozadu a pouze loví nebo chovají dobytek, ale to urcite neznací, že jsou méne lidmi. To stejné platí pro lidi, kterí budou žít za nekolik tisíc let v budoucnosti stejne jako pro lidi, kterí žili o nekolik tisíc let dríve. Ti z minulosti nebyli primitivními lidmi, stejne jako v budoucnu se neobjeví rozvinutejší druhy.

To, že lidé přežívají díky lovu nebo zemědělství neznamená, že jsou pokročilejší nebo zaostalejší co se týče duševních schopností. Jinými slovy společnost, která žije z lovu tak nečiní, protože je údajně blízce zpřízněná s opy. Ani zapojení společnosti do zemědělství neznačí, že se pohnula dále směrem od opů.

 

Žádný takový primitivní tvor, jak ho ukazují tyto kresby, nikdy neexistoval. Tento a podobné obrázky jsou prací představivosti darwinistických vědců a nemají vědeckou hodnotu.

Vytvárení evolucní historie lidstva na základe životního stylu spolecností je nevedecký prístup. Tato perspektiva se opírá o ruzné archeologické nálezy, jež byly interpretovány skrze materialistickou predpojatost, která predpokládá, že lidé, kterí užívali kamenné nástroje byli opolidé, jenž bruceli, chodili s pokrcenými koleny a nahrbení a predvádeli zvírecí chování. Jenže žádný z nalezených ostatku neposkytuje klíc k mentální kapacite techto lidí. Toto všechno je pouhý dohad. Jak jsme již uvedli, kdyby byly rozlicné formy moderního umení objeveny za 100 000 let a kdyby lidé z budoucnosti nemeli jiné informace, na jejich základe by podobne vytváreli odlišné interpretace dnešní lidské spolecnosti a technologie, kterou disponuje.

Jak vidíme, idea, že se spolecnosti rozvíjejí, není vubec založena na vedeckém dukazu. Základem této teorie je nevedecký pohled, který chybne tvrdí, že clovek mel puvodne opicí mysl. Evolucní antropolog Harvardské univerzity Wiliam Howells ucinil doznání, že teorie evoluce vyvolává další otázky, nikoli o tele, nýbrž o chování, které má co delat s filosofií, urcenovat vedecká fakta o tom je daleko složitejší. Howell poukázal, že chování “nefosilizuje” tak jako lebka a nepretrvává jako kamenné nástroje. Proto, pravil, máme pouze sporadické klíce k analyzování, co se opravdu stalo v minulosti. Také poznamenal, že je nemožné hypotézy vyzkoušet. 36

Nedávno opravdu vetšina sociálních vedcu priznala omyly v evolucní predstave, stanovujíce, že sociálne-evolucní teorie je v rozporu s vedou v techto bodech:

1.Je blízká etnické diskriminaci, vytvárejíc predpojaté interpretace ruzných spolecností – napríklad záver, že západní spolecnosti jsou civilizovanejší..

2.Naznacuje, že všechny spolecnosti ušly stejnou cestu pokroku, užívajíc stejné metody a sledujíc stejné cíle.

3.Stanovuje spolecenskou hodnotu podle materiálních hodnot.

4.Ve velkém se neshoduje s nálezy. Mnoho komunit žijících v primitivních podmínkách vládne civilizovanejšími duchovními hodnotami, než jiné spolecnosti považované za moderní – jinými slovy jsou mírumilovné a preferují rovnost. Díky své strave jsou také silnejší a zdravejší.

Jak tyto body jasne ukazují, koncepce spolecností pokracujících od primitivních k civilizovaným neladí s vedeckými hodnotami a fakty. Tato teorie je založena na vysvetleních prekroucených pod vlivem materialistické ideologie. Pozustatky a artefakty, které za sebou minulé civilizace zanechaly odhalují chyby v klamu “evoluce historie a kultury”.

Stopy minulosti vyvracejí evoluci

Nálezy starých civilizací vyvracejí teorii pokroku od primitivního k civilizovanému. Když prozkoumáme beh historie, objeví se pravda, že lidé meli vždy stejnou inteligenci a kreativitu. Díla lidí z doby pred statisíci let a stopy, které zanechali, mají velice odlišné významy, než evolucionisté tvrdí. Podíváme-li se na tyto samé stopy, vidíme, že lidé v minulých dobách, se svou inteligencí a schopnostmi, cinili nové objevy, plnili své potreby a vytváreli civilizace.

Poslové vyslaní pomáhali svým lidem k rozvoji a pokroku zpusobem vyvolání hlavních zmen. Inspirovaní Bohem, vlastnili podrobné vedecké znalosti. Napríklad prorok Noe (pokoj s ním) znal technologii budování lodí, nebot chápeme z Koránu, že jeho archa byla pohánená párou (Buh zná pravdu):

Když pak prišel rozkaz Náš a pec vystríkla kupredu vodu, pravili jsme Noemovi: „Nalož na ni od každého druhu pár, rodinu svou krome toho, proti nemuž již dríve bylo slovo vyrceno a ty, kterí uverili!“ A uverili s ním jen nemnozí. (Korán, 11:40)

Taková pec, známá jako tannur, se dodnes používá v ruzných oblastech. V tomto verši se vypravuje, že tato pec vystríkla kupredu vodu. Tak byla archa pripravena k pohybu bubláním kamen nebo jinými slovy varením kamen. Veru ve svém komentári Hamdi Jazir z Elmali ríká, že archa byla "druh parní lode pohánené pecí ":

Tannur: Popsáno ve slovníku jako uzavrená pec nebo kamna. Slovo "fara" znamená varení a tryskání s velkou silou a intenzitou. . . . Jinými slovy, plyne z toho, že lod nebyla plachetnice, ale je zde dokaz na parník pohánený pecí. 37

Hlavní pokrok ve vede, umení a technologii byl dosažen také v dobe Proroka Šalamouna (pokoj s ním). Korán naznacuje napríklad, že se používali prepravní vozidla tak rychlá jako dnešní letadla: "A Šalomounovi jsme podrobili vítr; mesícní cesta ráno a mesícní cesta odpoledne " (Korán, 34:12).

Tento verš jasne znací, že dlouhé vzdálenosti lze prekonat rychle. Toto ukazuje na vetrná vozidla, která užívala technologie podobné té dnešní. (Buh zná pravdu.) Navíc Korán vypravuje, že:

A vyrábeli pro nej vše, co si prál: chrámy, sochy, poháry velké jako nádrže a kotle pevne zapuštené. Budte rodu Davidovu vdecní! Jak málo je však vdecných mezi služebníky Mými! (Korán, 34:13)

Jinými slovy Prorok Šalamoun (pokoj s ním) primel své delníky využívat velice pokrocilé konstrukce a stavitelské technologie.

Jiný verš stanovuje, že:

. . . a také démony všechny, stavitele i potápece. (Korán, 38:36-37)

Fakt, že Prorok Šalamoun (pokoj s ním) mohl kontrolovat démony potápece znací objevení a využívání podmorských zdroju. Proces a práce dobývání podmorské ropy a cenných kovu vyžaduje velice pokrocilou technologii. Tyto verše zduraznují, že taková technologie existovala a byla užívána.

Jiný verš popisuje "pramen medi tekuté" (Korán, 34:12). Využití tekuté medi znací existenci pokrocilé technologie užívající elektrinu v dobe Proroka Šalamouna (pokoj s ním). Jak víme, med je jedním z nejlepších vodicu kovu a tepla, procež tvorí základ elektrické industrie. Pojem "dali jsme pro nej vytrysknout prameni medi tekuté" ve vší pravdepodobnosti ukazuje na velký objem elektriny vyrobené a využité v mnoha technologických oblastech. (Buh zná pravdu.)

Nekolik veršu odhaluje, že Prorok David (pokoj s ním) znal práci se železem a výrobu brnení:

A zmekcili jsme pro nej železo rkouce: „Vyrábej dokonalá brnení a rozmeruj dobre retízkové pancíre!“ - a konejte zbožné skutky, nebot Já jasne vidím, co ciníte." (Korán, 34:10-11)

Korán také uvádí že Zu'l-Qarnajn (pokoj s ním) vybudoval bariéru mezi dvema pohorími, která nemohla být prekrocena ani prokopána tehdejšími spolecnostmi. Podle duležitého verše použil železné ingoty a tekutou med:

[Zu'l-Qarnajn pravil:] Prineste mi kusy železa!“ A když je narovnal mezi dve úbocí, rozkázal: „Foukejte!“ Když z toho vznikl ohen, dodal: „Prineste mi k vylití do neho mosaz roztavenou!“ (Korán, 18:96)

Tato informace naznacuje, že Zu'l-Qarnajn užil konkrétní vyztuženou technologii. Železo, jeden z nejsilnejších materiálu užívaných ve stavebnictví, je zásadní pro posílení takových architektonických prací jako budovy, mosty a prehrady. V tomto verši to vypadá, že položil železo v jedné rade a vytvoril silnou vyztuženou strukturu nalitím malty. (Buh zná pravdu.)

Nápisy starobylých stredoamerických civilizací odkazují na vysokého vousatého muže pricházejícího v bílém odevu. Také vypravují, že v krátké dobe se rozšírila víra v jedno božstvo a odehrál se náhlý skok kupredu v umení a vede.

Mnozí proroci jako Jákob, Josef, Mojžíš a Áron (pokoj s nimi) byli posláni do starého Egypta. Tito poslové a lidé, kterí v ne verili mohli mít podstatný vliv na rychlý umelecký a vedecký pokrok ucinený v Egypte v ruzných dobách.

Muslimští vedci sledující Korán a Sunnu našeho Proroka (pokoj a Boží požehnání s ním) ucinili duležité objevy v astronomii, matematice, geometrii, medicíne a jiných vedách. Toto prineslo velké zmeny a umožnilo významný pokrok ve vede a sociálním živote. Nekterí z techto muslimských vedcu a jejich práce jsou následující:

Abd al-Latif al-Baghdadi je znám pro svou práci v anatomii. Opravil predchozí chyby ohledne mnoha lidských kostí jako dolní celist a prsní kost. Jeho Al-Ifada wa al-I'tibar byla vydána v roce 1788 a preložena do latiny, nemciny a francouzštiny. Studoval pet smyslových orgánu ve své Makalatun fial-Havas.

Ibn Sina (Avicenna) popsal lécby mnoha chorob. Jeho nejznámejší práce, Kitab al-Qanun fi at-Tibb, byla napsána v arabštine a preložena do latiny ve 12. století. Bylo podle ní vyucováno a byla považována za nejlepší ucebnici na evropských univerzitách až do 17.století. Mnohé z její lékarské informace se dodnes aplikuje.

Zakaria al-Qazvini rozdrtil cetné chybné predstavy o mozku a srdci, které se od doby Aristotela považovaly za presné. Informace, kterou poskytl o techto dvou orgánech se velice podobá dnešním znalostem.

Zakaria al-Qazvini, Hamd Alláh Mustawfi Qazvini (1281-1350), a Ibn al-Nafis všichni studovali anatomii a vytvorili základ moderní lékarské vedy.

Ali ibn Isa napsal trísvazkovou práci o ocních chorobách, Tadhkirat al-Kahhalin. První svazek je celý venován ocní anatomii a obsahuje mnoho cenných informací. Pozdeji byl preložen do latiny a nemciny.

Al-Bajruni demonstroval, 600 let pred Galileem, že Zeme se otácí a vypocítal její prumer 700 let pred Newtonem.

Ali Qušdži studoval fáze Mesíce a napsal o tomto tématu knihu. Jeho studie se stala vodítkem pro príští generace.

Thabit ibn Qurra objevil diferenciální výpocet staletí pred Newtonem.

Presnost astronomických pozorování al-Battaniho udivovala nastupující vedce. Pozoroval 533 hvezd a správne vypocetl nejvetší vzdálenost Slunce od Zeme. jeho studie a výpocty v trigonometrii z neho ucinili pionýra matematiky.

Abu'l-Wafa byl odpovedný za vnesení pojmu sekant a kosekant do trigonometrie.

Al-Chwarizmi napsal první knihu o algebre.

Ve své knize Tuhfat al-Ada, al-Maghribi ukázal metody výpoctu oblastí povrchu geometrických obrazcu vcetne trojúhelníku, ctyrúhelníku a kruhu.

Ibn al-Hajtham je zakladatel optiky. Bacon a Kepler využili jeho prací a Galileo užil jeho práce pri objevení teleskopu.

Al-Kindi predložil relativitu a teorii relativity 1100 let pred Einsteinem.

Akšamsaddin byl první, kdo vyjádril existenci mikrobu, 100 let pred italským lékarem Fracastorem, který by byl prvním, kdo predstavil mikroby.

Se svou knihou Kamil as-Sina'a at-Tibbijja, byl Ali ibn Abbas al-Madžusi pionýrem lékarské vedy a jeho kniha byla považována za zásadní odkaz pri lécbe mnoha chorob.

Ibn al-Džazzar popsal príciny a lécbu lepry.

Muslimští vedci, z nichž pouze drobný zlomek je uveden výše, ucinili hlavní objevy, které vytvorili základnu moderní vedy následováním Koránu a cesty našeho Proroka (pokoj a Boží požehnání s ním).

Jak jsem videli mnozí raní lidé dosáhli pokroku v umení, medicíne, technologii a vede díky poslum k nim vyslaným. Posloucháním proroku a ucením se z návrhu a povzbuzení techto jednotlivcu získali vedomosti a predali je dalším generacím. Navíc spolecnosti, které se kdysi odvrátily od pravého náboženství a vyvinuly povercivé víry se obrátily zpet k víre v Jediného Boha díky úsilí techto poslu.

Když je na zjištení ohledne minulosti nahlíženo bez predsudku, lidské historii lze rozumet jasne a zretelne.

Jak bylo již stanoveno, zaostalé a pokrocilé civilizace existovaly vedle sebe ve všech obdobích historie práve tak, jako je tomu dnes. V dnešní dobe máme vesmírnou technologii, zatímco lidé v jiných cástech planety žijí v primitivních podmínkách, tak jako v minulosti mel starý Egypt velkolepou civilizaci a na druhou stranu v jiných cástech sveta existovaly spolecnosti zaostalé. Májové vybudovali vysoce rozvinutá mesta a z jejich stop lze videt, že meli pokrocilou technologii, vypocítali obeh planety Venuše a objevili mesíce Jupitera. Soucasne lidé v mnoha oblastech Evropy verili, že Zeme je stredem Slunecní soustavy. Zatímco byli Egyptané úspešní v provádení mozkové chirurgie, v jiných regionech se lidé domnívali, že nemoci pusobí zlí duchové. Se svým právním systémem, literaturou, chápáním umení a astronomickými znalostmi Sumerané vybudovali v Mezopotámii hluboce zakorenenou civilizaci zatímco jiný kout sveta skrýval lidi dosud negramotné. Proto, takovým zpusobem jako dnes nejsou všechny spolecnosti pokrocilé, tak ani v minulosti nebyla doba, kdy by byly všechny spolecnosti zaostalé.

Dosud jsem zkoumali dukazy patrící do ruzných období historie a revidovali príklady kultur desítky nebo stovky tisíc let starých. Pri pohledu na méne dávnou historii se znovu setkáme s dukazem, že lidské bytosti byly vždy lidské: Zde se nezabýváme “primitivními” lidmi, kterí se nedávno oddelili od opu, ale civilizovanými lidskými bytostmi, které pouze zdedily jen další civilizaci, která pretrvávala tisíce let pred nimi.

Jak technologie ve 20.století pokrocila, archeologický výzkum se enormne urychlil a zacal odhalovat další a další dukazy týkající se pravdivé historie lidstva. Tak vyplynulo, že život v Egypte, Strední Americe, Mezopotámii a jiných regionech byl pred lety paralelní v mnoha zpusobem se životem, jaký vedeme dnes.

Megality: Udivující artefakty lidské historie


Stavební technika a technologie použité při stavbě pyramid jsou stále tajemstvím. Tato ohromná díla, jejichž stavbu by bylo těžké zopakovat dokonce i při použití dnešní technologie, byla dokončena vysoce kompetentními lidmi, kteří žili před více než 2500 lety.

Megalit je jméno pro monumenty z velkého kusu kamene. Mnohé starobylé megality prežily do soucasnosti. Jedním z nejprekvapivejších aspektu techto monumentu je, jak obrovské kvádry z kamene, nekteré vážící více než tunu, byly užívány ve vybudování struktury, zpusob, jakým byly dopravovány a technologie, jaká pri tom byla užita. Jak lidé té doby budovali struktury umístením jednoho obrovského kamene navrch druhého? Kámen na tyto monumenty byl obvykle dopravován z velké vzdálenosti, a stavby z nich jsou dnes považovány za div konstrukce a inženýrství. Lidé, kterí je zbudovali museli vlastnit nejakou pokrocilou technologii.

Predevším je ovšemže zásadní plánování pro vytvorení takových monumentu, a tyto plány musí být sdeleny presne a zcela každému, kdo se projektu úcastní. Technické nákresy toho, kde bude monument vztycen je nutno prichystat. Navíc výpocty na techto nácrtech musí být prosty chyby, jelikož sebemenší nepresnost znemožní postavení monumentu. Dále i zúcastnená organizace musí být bezchybná, má-li se stavba odehrát. Faktory jako koordinace pracovníku a zajištení jejich potreb (jídlo, odpocinek atd.) jsou zásadní pro pokracování stavby požadovaným zpusobem.

Je jasné, že lidé úcastnící se budování techto monumentu vlastnili nahromadené vedomosti a technologii daleko nadrazenejší, než se obecne predpokládá. Jak uvedeno dríve v této knize, civilizace se ne vždy pohybuje kupredu; nekdy také ustupují. A veru, po vetšinu casu jsou pokrocilé a zaostalé civilizace schopny existovat zároven v ruzných cástech sveta.

Je nadmíru pravdepodobné, že lidé, kterí vybudovali zmínené megality, meli pokrocilou civilizaci, jak ukazují archeologické a historické zbytky. Stavby, které vyprodukovali, ukazují, že meli dalekosáhlé znalosti matematiky a geometrie; že znali technologii budování monumentu pocítáním pevných bodu v kopcovitých oblastech; že užívali vybavení (jako je kompas) k urcení zemepisné polohy a že když to bylo nutné, dovedli prepravit materiály nezbytné pro výstavbu ze vzdálenosti mnoha kilometru. Toto evidentne nezvládli pouze použitím primitivních nástroju a lidské síly. Vskutku, cetné pokusy badatelu a archeologu ukázaly, že by bylo nemožné tyto monumenty vybudovat za podmínek navržených evolucní teorií. Badatelé, kterí se pokusili postavit podobné monumenty napodobením podmínek imaginární “doby kamenné” jak je predpokládají evolucionisté, žalostne selhali. Tito badatelé nejenže shledali extrémne obtížným podobnou strukturu postavit, ale zakusili hrozné potíže pri preprave techto kamenu z místa na místo. Toto znovu ukazuje, že lidé té éry nevedli zaostalé životy, jak si evolucionisté prejí, abychom verili. Tešili se a rozumeli architekture, provádeli odborné využití stavební technologie a zabývali se astronomickým zkoumáním.


Ištařina brána, Bagdád

Je dokonale pochopitelné, že pouze kamenné bloky, kamenné stavby a rozmanité kamenné nástroje zustaly z civilizací tisíce let starých. Avšak není logické dívat se na hrst kamenných struktur a artefaktu a uzavrít, že lidé toho casu meli nerozvinutou civilizaci naprosto postrádající technologii a byli schopni používat jen kámen. Taková tvrzení založená na rozmanitých dogmatech nemají vedecký význam. Ale pokud prozkoumáme tato zjištení bez negativních vlivu predpojatosti, pak lze dojít k vysvetlením, která se více približují pravde. Dokonce i kdyby spolecnost pred stovkami tisíc let žila v pusobivých drevených domech, stavila krásné vily se sklenenými okny a používala nejatraktivnejší ozdobné materiály, je zrejmé, že velmi málo dukazu o tom by mohlo prežít rozkladné úcinky staletí vetru, dešte, zemetresení a záplav. Za prirozených podmínek to trvá pouze zhruba 100 nebo 200 let než klády, sklo, med, bronz a jiné kovy zvolna zajdou. Jinými slovy, za dve století se zdi vašeho domu ztratí a velmi málo zbyde z vnitrního zarízení. Dokonce ješte méne zbyde, bude-li vystaven zemetresením, záplavám, nebo bourím. Vše, co zustane, budou kamenné bloky, kterým trvá mnohem déle, než se rozpadnou. Dokonce i pak budou kamenné materiály odrené do menších úlomku. Proto je nemožné na základe kusu kamene delat výklady o každodenním živote spolecnosti. Jejich sociální vztahy, presvedcení, vkus a umelecké vnímání nelze vydedukovat žádným urcitým prostredkem.

Jenže evolucionisté se stále snaží o nemožné, zdobíce rozlicné objevy fikcními vysvetleními a vynalézajíce rozmanité scénáre. Produkce fantazií prekrucováním faktu je cosi, co je ve skutecnosti kritizováno evolucionisty samotnými! Tomuto prístupu dokonce dali název "Jen takové príbehy."


Kniha Rudyarda Kiplinga, Jen takové příběhy

Tento termín se objevuje v kritice slavného evolucního paleontologa Stephena Jaye Goulda, který si termín vypujcil ze stejnojmenné knihy z roku 1902 od britského spisovatele a básníka Rudyarda Kiplinga (1865-1936). V této detské pohádkové knížce Kipling vypravuje množství smyšlených príbehu o tom, jak mohly živé veci získat své rozmanité orgány a charakteristiky. O sloním chobotu, napríklad, napsal toto:

Ve vzdálené dobe slon, ó nejdražší, nemel chobot. Mel jenom cernavý, bambulatý nos . . . Ale byl jeden slon—nový slon, slune—jenž byl pln neukojitelné zvedavosti . . . Tak vyšel . . .až šlápl na neco, co považoval za drevenou kládu na samém brehu veliké šedozelené mazlavé reky Limpopo, obklopené horeckovými stromy. Ale ve skutecnosti to byl krokodýl . . . Slune pak sklonilo hlavu blíž ke krokodýlí páchnoucí zubaté tlame a krokodýl ho chytil za jeho malý nos . . . Potom si slune sedlo na své malé kycle a táhlo a táhlo a táhlo a jeho nos se pocal natahovat. A krokodýl uvázl ve vode, meníce ji na krémovou mácháním svého ocasu a táhl a táhl a táhl. 38

Gould a jistí další evolucní vedci kritizovali literaturu za zaplnování se rozlicnými scénári bez podpurného dukazu na svou obranu. Totéž se vztahuje na ty, kdo se pokoušejí vysvetlit vývoj spolecností v pojmech evolucní teorie. Tak jako Kiplingovy pohádky, jen takové príbehy evolucních sociologu spocívají ciste na predstavivosti. Veru, zvažme historii lidstva založenou na spolecnostech, jejichž údajní predkové byli pouze schopni vrcet a používat hrubé kamenné nástroje, žili v jeskynních a prežívali díky lovu a sberu, a kterí, jak se následne rozvinuli, se pocali venovat zemedelství a pozdeji zacali využívat kovy, a zacala zakládat sociální vztahy jak jejich duševní moc vzrustala. Tato "historie" se nijak neliší od príbehu, jak slon dostal svuj chobot.

Gould popisuje tento nevedecký prístup:

Vedci vedí, že tyto povídacky jsou jen príbehy; naneštestí jsou prezentovány v profesionální literature, kde jsou brány príliš vážne a doslova. Pak se stávají “fakty” a vstupují do populární literatury. . . 39

Navíc Gould také stanovuje, že tyto povídky nic nedokazují v termínech evolucní teorie:

Tyto povídky, v tradici evolucní prírodní historie “jen-takové-príbehy”, nic nedokazují. Ale váha takových a mnoha dalších prípadu, ošoupala mou víru v postup po etapách už dávno. Vynalézavejší mysli ho mohou ješte ušetrit, ale koncepty zachranované pouze povrchní spekulací mne príliš neoslovují. 40

Newgrange


Newgrange, jedna z nejlépe známých kamenných staveb, sestává z 93 megalitů.

Tento monumentální hrob poblíž Dublinu byl postaven dle shody kolem roku 3200 pr.n.l. Newgrange byl již starý v dobe, kdy egyptská civilizace vznikla, a pred zrozením babylonské a krétské civilizace. Stonehenge, jedna z nejslavnejších kamenných struktur na svete, nebyla dosud postavena. Badatelé ukázali, že Newgrange nebyl jen hrobkou, ale že jeho stavitelé meli rozsáhlé znalosti astronomie—a vlastnili inženýrské techniky a stavitelské znalosti hodné vyzdvižení.

Velmi mnoho archeologu popisuje Newgrange jako technický zázrak. Napríklad kupole završující stavbu je inženýrský div sama o sobe. Jednotlivé kameny, dole težké a v horní cásti lehké, byly na sebe umísteny tak odborne, že každý lehce vycnívá z toho, který je vespod. Z toho se zvedá šestiúhelníkový 6 metru vysoký komín nad strední cástí stavby. Na vrcholu komínu je kamenné víko, které lze podle prání otevrít nebo zavrít.

Evidentne byla tato obrovitá struktura postavena lidmi s vynikajícím porozumením inženýrství, schopných presne pocítat, správne plánovat, transportovat težké náklady kamene, a dobre využívat svého stavebního know-how. Evolucionisté nemohou vrhnout žádné svetlo na to, jak byla tato stavba vztycena, jelikož, podle jejich nereálného hlediska, lidé té doby pracovali za primitivních a zaostalých podmínek. Jenže je nemožné, aby byl takový ohromný monument vybudován kýmkoli, kdo postrádá sofistikované vedomosti o inženýrství a konstrukci.


Vstupní kámen a střešní krabice v Newgrange. Dosud se neví, jak byly bloky přepravovány ani jaké techniky byly použito během stavby.

Samotné astronomické rysy budovy jsou udivující. Tento obrí monument byl postaven takovým zpusobem, že pri zimním slunovratu dává vzejít pusobivé hre svetla. Krátce po rozbresku nejkratšího dne v roce (21.prosince), šíp slunecního svetla prozárí pohrební komoru Newgrange. V této chvíli se odehraje dokonalá hra svetla. Paprsky vycházejícího slunce procházejí skrze úzké otevrení na dne strešní krabice nad vchodem a zárí dolu pruchodem do vnitrní komory. Všechny kamenné bloky jsou umísteny v takových úhlech, že dovolují svetlu, aby jich dosáhlo a bylo jimi odráženo - zásadní faktor, který celou svetelnou šou umožnuje.

Proto vidíte, že budovatelé této ohromné stavby nejenže meli znalosti o inženýrství ale meli i znalost astronomie, která jim umožnila vypocítat délku dne a pohyby slunce.

Newgrange je pouze jednou z mnoha struktur z dávných dob, které prežily v Británii. Z pohledu na tuto stavbu mužete uzavrít, že to bylo vytvoreno lidmi z hluboce nahromadeným vedením, užívajících pokrocilé techniky a metody. Jaké vysvetlení lze ucinit ohledne druhu životu jaké tito lidé vedli? Ti lidé, kterí postavili takovou budovu mohli dobre žít v pohodlném, civilizovaném okolí. Pokud meli vedomosti o astronomii a dostatecnou odbornost, aby vyložili tato pozorování správne, jejich každodenní životy musely být podobne civilizované, prímo úmerne akumulaci jejich znalostí. Tento kamenný monument muže být jedinou preživší budovou od spolecnosti, jež bydlela v pohodlných domech, mela dobre udržované zahrady, dostávalo se jí lécby v dobrých nemocnicích, úcastnila se obchodní cinnosti, vážila si umení a literatury a tešila se z rozsáhlého, významného kulturního dedictví. Toto vše jsou realistické výklady o lidech, kterí zbudovali tento kamenný monument, založené na archeologických zjišteních a historických faktech. Jenže evolucionisté zvyklí na myšlení v materiálních hranicích uprednostnují vypravovat príbehy, jež jsou produkty specifických dogmat, radeji než delat racionální, pravdivá vysvetlení.

Stonehenge


Stonehenge mohlo být vztyčeno jako stavební bloky dřevěné konstrukce. Dřevěná budova na tomto vztyčená by nebyla ohrožována větry a bouřemi. Přichází v úvahu, že pouze základy budovy přežily. Metody a motivy za stavbou Stonehenge jsou dosud záležitostí diskuse, ale jedním významným rysem odhaleným vědci je vztah s astronomií. Lidé, kteří vybudovali tuto stavbu vlastnili pokročilé vědomosti o nebi, tak jako o inženýrství.

Stonehenge, monument stojící v Anglii, sestává z nejakých 30 velkých kamenných bloku naaranžovaných do kruhu. Jednotlivé z techto bloku jsou v prumeru 4.5 metru vysoké a váží 25 tun. Monument poutá pozornost mnoha badatelu a mnoho teorií bylo navrženo ohledne toho jak a proc to bylo vztyceno. Na cem zde záleží, není, která (pokud nejaká) z teorií je správná, nýbrž, že tento monument znovu vyvrací teorii “evoluce” historie lidstva.

Výzkum odhaluje, že Stonehenge byla zbudována ve trech hlavních etapách, pocínaje zhruba rokem 2800 pr.n.l. Jinými slovy historie jejího zbudování sahá asi 5000 let zpet. Pocátecní stádium budování zahrnovalo vykopání príkopu, náspu a nejakých kruhových jam ve vápenci. V druhé etape bylo 80 kamenu modré skalice položeno ve dvou prstencích kolem stredu místa a vne toho byl vztycen patní kámen. Pozdeji byl zformován vnejší kruh z obrích pískovcových kamenu, s prubežnou linií prekladu.

Jedním z povšimnutelných aspektu monumentu je modrá skalice zde použitá, jelikož nikde poblíž nejsou zdroje takových kamennu. Tyto kameny byly na místo dovezeny z hor Preseli—asi 380 kilometru daleko. Kdyby, jak tvrdí evolucní historikové, lidé té doby žili v primitivních podmínkách, s jedinými nástroji k dispozici v podobe drevených pák, voru z klád a kamenných seker, tak jak potom transportovali tyto kameny celou tu cestu do regionu, kde nyní stojí? Na tuto otázku nemohou odpovedet scénáre, které jsou pouze výplodem dohadu.

Jedna skupina badatelu se pokoušela prepravit modré skalice tak daleko jak je Stonehenge reconstrukcí vybavení údajne v té dobe užívaného. Za tímto úcelem použili drevené páky, zbudovali vor schopný nést kameny patricné velikosti svázáním trí voru dohromady, posunovali vor po proudu drevenými holemi a nakonec se pokusili pohnout s kameny do kopce použitím hrube zrobených kol. Ale jejich snahy byly marné. Toto bylo pouze jeden z experimentu provádených za úcelem stanovit jak mohly být modré skalice prepravovány tak daleko jak dnes leží Stonehenge. Mnoho dalších bylo provedeno, a vyšetrovatelé se pokusili pochopit jaké metody dopravy lidé v té dobe mohli používat. Jenže žádný z techto pokusu se nikdy nepriblížil úspechu, ponevadž byly provádeny s nepochopením, že lidé, kterí zbudovali Stonehenge meli zaostalou kulturu a používali jen hrubé nástroje vyrobené z kamene a dreva.

Dalším bodem, který je nutno zduraznit je, že zminované pokusy benefitovaly ze soucasné technologie. Používali se ruzné modely vyrobené v námorních lodenicích, využili lana vyrobená v továrnách špickovou technologií a provedli podrobné plány a výpocty. Jenomže ani tak nedosáhli pozitivního výsledku. Avšak lidé žijící pred 5000 lety prepravili tyto kameny, vážící mnoho tun, a usporádali je do kruhu vypocítáním jejich presné geografické polohy. Je jasné, že toho všeho nedosáhli pouze s kamennými nástroji, vory vyrobennými z kmenu a klád ze dreva. Stonehenge a mnohé další megality byly postaveny užitím technologie, kterou dnes nejsme schopni dokonce ani uhodnout.

Podivuhodné zbytky mesta Tiahuanaco


Není možné, aby kameny vážící každý mnoho tun použité zde v jihoamerickém městě Tiahuanaco, byly transportovány bez ocelových lan, navijáků a dalšího stavebního vybavení.

V asi 4000 metrech nad morem v Andských horách mezi Bolívií a Peru, je mesto Tiahuanaco plné zrícenin, které udivují návštevníky. Region je považován za jeden z archeologických divu Jižní Ameriky, a vskutku, celého sveta.

Jeden z nejvíce podivuhodných zbytku v Tiahuanaco je kalendár ukazující equinoxy, sezóny a postavení Mesíce v každé hodine a jeho pohyby. Tento kalendár je jedním z dukazu, že tamejší lidé meli vysoce pokrocilou technologii. Mezi dalšími podivuhodnými zbytky v Tiahuanaco jsou monumenty vyrobené z obrovských kamenných bloku, z nichž nekteré váží až 100 tun.

Autor Reader's Digest napsal, ". . . nejlepší inženýri dneška se stále táží, zda by mohli sekat a presunovat obrovské kusy skály, jako ty, co byly použity k vybudování mesta. Obrí bloky vypadají jako by k jejich lámání bylo použito razidlo. . ." 41


Brána Slunce podle odhadů vážící kolem 10 tun, nemohla být postavena společností zbavenou technologických prostředků, jak tvrdí evolucionisté. Takové struktury vyvracejí evoluční tvrzení, že lidská historie se vyvíjí od primitivní k pokrokové.

Napríklad mestské zdi byly postaveny umístením bloku o váze 60 tun na jiné bloky vážící kolem 100 tun. Kamenická práce použitá k vybudování techto zdí vyžadovala enormní odbornost. Obrovské ctvercové bloky byly spojeny dohromady presnými žlábky. Díry 2.5 metru dlouhé byly otevreny v blocích vážících 10 tun. V nekterých cástech ruin jsou kamenné vodní kanály 1.8 metru dlouhé a pul metru široké. Tyto jsou tak pravidelné, že dnes je jim zteží rovno. Je nemožné, aby tito lidé vytvorili tyto práce pri nedostatku technologických prostredku, zpusobem, jak tvrdí evolucionisté. Je tomu tak proto, že za údajných primitivních podmínek by trvalo déle než je lidský život vytvorit pouze jednu z techto struktur. To by na oplátku znamenalo, že by trvalo dve století vybudovat Tiahuanaco, což samo o sobe ukazuje, že evolucní teze je falešná.

Jedním z nejpozoruhodnejších monumentu v Tiahuanacu je takzvaná Brána slunce. Je vyrobená z jediného bloku, který je vysoký 3 metry a 5 metru široký a její váha se odhaduje na víc než 10 tun. Brána byla ozdobena rozmanitými rezbami. Nelze podat žádné vysvetlení k tomu, jaké metody byly použity ke kontrukci brány. Jaký druh technologie byl zamestnán pri stavbe takové pusobivé struktury? Jak byly bloky vážící 10 tu vyteženy a jakými postredky byly prevezeny z kamenolomu? Je jasné, že všech techto vecí bylo dosaženo užitím více než prostých nástroju a vybavení, toho druhu jaký predpokládají evolucionisté.

Pokud vezmete v úvahu zemepisné podmínky oblasti, kde Tiahuanaco stojí, celý výkon predpokládá ješte podivuhodnejší proporce. Mesto je mnoho kilometru vzdáleno od bežných míst osídlení a stojí na vyvýšené planine asi 4000 metru vysoko, kde atmosférický tlak dosahuje jen asi poloviny ve srovnání s úrovní more. Velice omezená hladina kyslíku zde ciní úkol vyžadující lidskou práci dokonce ješte obtížnejším.

Z toho všeho plyne, že, jako v mnoha jiných oblastech sveta, zde v minulosti existovaly pokrocilé civilizace—což vyvrací tezi, že spolecnosti se rozvíjejí smerem k prokrocilým stádiím.

Starobylý Egypt: Vznešená civilizace ve smyslu umení a vedy

V jedné z nejvelkolepejších civilizací ve smyslu umení a vedy lidstvem založené, starí Egyptané meli více znalostí a zkušenost, než by bylo možné, oni ale byli “dedici” nebo pokracováním nejaké primitivní spolecnosti. Mezi Egyptany, príslušníky odchýleného, pohanského náboženství, existovali hebrejští pracovníci se znalostmi umení, které mely puvod za casu proroka Noema a Abrahama (pokoj s nimi). Tito dovední lidé využívali vedomosti, které se naucili ve dnech minulých proroku.

Dosažení Egyptanu nebyla dosud zopakována v mnoha cástech dnešního sveta. V rozmanitých cástech Asie, Jižní Ameriky a Afriky, vcetne samotného Egypta, se dosud vede život pod úrovní minulé civilizace. Civilizace starého Egypta, která zaznamenala veliké úspechy hlavne v medicíne, anatomii, mestském plánování, architekture, krásném umení a textiliích, je dnes studována vedci s velikým úžasem a údivem.

ODBORNÍ KAMENÍCI O GOBEKLI TEPE PŘED 11000 LETY

Kamenické práce na fotografii dole nalevo a jejich podrobné tvary projevují umělecký vkus lidí, kteří je vytvořili před 11000 lety. Důležitější však je, že umělci museli používat kovové nástroje, aby vytesali tyto kameny, nikoli tlučením nebo třením kamenů o sebe. Takové jemné práce jsou možné pouze pomocí takových nástrojů jako kovové soustruhy, pilníky a pily používané v kamenictví dnes.
Fotka dole napravo ukazuje současného kameníka při práci, užívajíce podobné techniky. Umělci žijící před 11000 lety mohli vyrpodukovat své práce pouze užitím podobných metod.

 

OBROVSKÉ STAVEBNÍ BLOKY VÁŽÍCÍ 20000 TUN

Starobylé město Inků Sacsahuamán nedaleko Cuzca v Peru zahrnuje zeď zbudovanou z obrovských kamenných bloků vážících tuny zasazených dohromady tak těsně, že je nemožné mezi ně vsunout kousek papíru. Navíc nikde nebyl užit žádný cement ani malta. Bloky byly umístěny dohromady s velkou odborností a přesností. Jak byly tyto enormní bloky vytvarovány, aby do sebe zapadaly tak dokonale nebylo užitím dnešní technologie dosud odhaleno.


Co je ještě více udivující, je jeden kamenný blok užitý při této stavbě dokonce větší než všechny ostatní. Tento blok je velký jako pětipatrový dům a váží kolem 20 tun! Jak budovatelé Sacsahuamánu zvládli jeho přepravu je záhadou. Dokonce i se současnými stroji je nemožné uzvednout tak obrovskou váhu. Ani ten největší zvedák na světě by těžko zvedl takový náklad. Inkové té doby pravděpodobně používali takovou technologii, kterou si neumíme ani představit.

 

UŽITÍ OBŘÍCH KAMENŮ VE STAVEBNICTVÍ VOLÁ PO OBROVSKÉ ODBORNOSTI


Stavby produkované užitím kamenů vážících desítky tisíc kilogramů dodnes lidi udivují. Pohybování takovými enormními kameny lze dosáhnout jen pomocí užití pokročilého stavebního vybavení jako jsou zvedáky a ocelová lana. Je nemožné získat tyto kameny z lomů, o nic méně je přepravovat, usadit je na místě nebo je opracovat použitím takového vybavení jako dřevo, kmeny, provazy a snadno se lámající měděné nástroje, toho typu jaké byly podle evolucionistů používány. Malý obrázek uprostřed ukazuje jak může být hlavní díl masivní Ramzesovy sochy přepravován pouze použitím navijáků s ocelovými lany.

Řady sloupů v Luxoru byly vztyčeny na příkaz Amenhotepa III. A byly ozdobeny za Tutanchamona.

Bálbek, Jupiterův chrám

Gigantické kamenné bloky byly také použity při stavbě této impozantní budovy, nyní známé jako Jupiterův chrám. Kamenný blok označený na malé fotografii červeně je jedním ze tří velkých bloků použitých u záchytné zdi. Každý z těchto tří bloků je nějakých 4.5 metru vysoký, 3.5 metru široký a 19 metrů dlouhý. Jejich průměrná váha je kolem 800 tun. Že takové ohromné bloky byly vytěženy a přepraveny ze svých lomů značí, že muselo být použito pokročilé stavební vybavení.

 

OBELISKY KTERÉ EVOLUCIONISTÉ NEDOVEDOU VYSVĚTLIT

Obelisky jsou jedním z podivuhodných pozůstatků, které dodnes přetrvaly po dávných civilizacích. Nějaká vysoce rozvinutá technologie musela být použita k vytěžení těchto vzpřímených kamenů průměrně 20 metrů dlouhých a vážících mnoho tun, z lomů, jejich přepravu, otesání jejich povrchu a jejich umístění do vzpřímené polohy. Jeden z nejstarších známých obelisků byl vztyčen v egyptském Karnaku kolem roku 1400 př.n.l. Je 29.5 metru vysoký, 1.62 metru široký a váží 325 tun. Technická expertíza a vhodná infrastruktura jsou žádoucí k přepravě takového ohromného, těžkého bloku z lomu na své současné místo v jednom kuse. Nástroje z bronzu a mědi se snadno lámou a nemohou být použity, evidentně byly potřebné nástroje ze železa a oceli. Toto vyvrací evoluční tvrzení, že železo a podobné kovy byly v daném období neznámé.

Část, o níž se domníváme, že byla na vrcholu obelisku (jak ukazuje červený kroužek) může značit, že tyto vztyčené kameny byly užívány jako bleskosvody.

Nedokončený obelisk v žulovém lomu nedaleko Asuánu. Tento obelisk dvakrát těžší než ostatní, je 41.75 metrů vysoký a asi 1168 tun těžký. Pokročilá technologie musela být použita pro vytěžení tohoto obřího kamene z lomu a jeho transportaci na místo.

 

OBJEVY V PUMA PUNKU VYVRACEJÍ EVOLUCI

Velikost megalitů ve zříceninách pyramidy v Puma Punku udivují návštěvníky. Jeden blok stupňovité pyramidy, jehož základna měří zhruba 60 metrů na 50 metrů, váží nějakých 447 tun. Jiné použité kameny váží mezi 100 a 200 tunami. Je nelogické tvrdit, tak jako tvrdí evolucionisté, že tyto gigantické bloky byly přepravovány na kmenech pomocí silných provazů.

Evoluční archeologie nedokáže vysvětlit značky tam, kde jsou velké megality v Puma Punku spojeny dohromady. Toto jsou stopy kovových upínadel. Dlouho se myslelo, že tyto skoby ve tvaru T byly prefabrikovány v peci, pak umístěny studené do vytesaných zářezů v blocích. Pozdější zkoumání pomocí skenování elektronovým mikroskopem však odhalilo, že byly do vrubů vylity rozpuštěné. Spektrografická analýza ukázala, že tato upínadla sestávaly ze slitiny 2.05% arzénu, 95.15% mědi, 0.26% železa, 0.84% silikonu a 1.70% niklu. Toto je všechno důkazem, že dávné společnosti používaly pokročilé vybavení v průběhu konstrukčního procesu. 42


Otisk kovového upínadla často potkávaný v Puma Punku
Otisk kovového upínadla viděný na blocích v Ollantaytambo
Otisk kovového upínadla na kamenných strukturách v Angkor Wat v Kambodži

 

 

Puvod staroegyptského lékarství

Sofistikované úspechy lékaru ve starém Egypte jsou dosti podivuhodné. Nálezy získané z vykopávek udivovaly archeology, ponevadž žádný historik neocekával tak vysoce rozvinutou technologii v civilizaci, která existovala 3000 let pr.n.l.

Rentgenová analýza mumií odhalila, že ve starém Egypte byla provádena mozková chirurgie. 43Ba co víc, tyto operace byly provádeny použitím vysoce profesionálních technik. Když jsou prozkoumány lebky mumií, které prošly operací, lze videt, že chirurgické rezy byly vedeny velice úhledne. Lebecní kosti, které srostly dohromady dokazují, že pacienti prežívali dlouho po takových operacích. 44

Jiný príklad se týká rozlicných léku. Mílovými kroky pokrocila medicína v 19.století kvuli rychlému pokroku ucinenému v experimentální vede, vcetne objevu antibiotik. Jenže slovo "objev" není úplne presné, protože mnohé z techto technik byli již známy starým Egyptanum.45


Tělo egyptského faraona Tutanchamona bylo uchováno ve dvou rakvích, jedna ve druhé.

Nekteré z nejduležitejších dukazu toho, jak pokrocilí byli Egyptané na poli vedy a anatomie, leží v mumiích, které za sebou zanechali. Používali stovky rozmanitých technik pri procesu mumifikace, která umožnila, aby byla tela živých vecí uchována po tisíce let.

Proces mumifikace je dost složitý. Nejprve byl mozek a nekteré vnitrní orgány zesnulého odstraneny zvláštními nástroji. V príštím stádiu procedura zahrnovala vysoušení tela natronem po 40 dní. (Natron je minerální sul, primárne smes kyselého uhlicitanu sodného s malým množstvím chloridu sodného a síranu sodného.) Po redukci prebytecných telesných tekutin byla telní dutina vycpána lnem, pískem nebo pilinami. Kuže byla pomazána zvláštními bylinnými prípravky a potom potažena tekutou pryskyricí k dalšímu zachování. Nakonec bylo telo zamotáno lnenými obvazy. 46

Mumifikace, provádená bez poškození tvaru tela a vytažením vnitrních orgánu zesnulého, ukazuje, že ti, kdo ji provádeli meli dostatecnou znalost anatomie, tak že znali polohu jednotlivých orgánu.

Vedle technik mumifikace Egyptané se pred 5000 lety tešili ze širokého spektra dalších lékarských dumyslností. Napríklad:


Smithův papyrus, který popisuje, jak staří Egypťané používali lněné obvazy.

-Kneží zabývající se v Egypte medicínou lécili mnoho chorob ve svých chrámech. Tak jako dnes se egyptští lékari specializovali na ruzná odvetví medicíny. Každý doktor poskytoval služby ve své vlastní specializaci.

-Na doktory v Egypte dohlížel stát. Pokud se pacient neuzdravil anebo zemrel, stát vyšetril príciny proc a urcil zda metoda použitá lékarem ladila s pravidly. Pokud bylo zjišteno nejaké prehlédnutí v prubehu lécby, doktor byl potrestán v rámci zákona.

-Každý chrám mel dobre vybavenou laborator, kde se pripravovaly a skladovaly léky.

-První kroky ve farmakologii a použití obvazu a stahovadel sahá do dob starého Egypta. Smithuv papyrus (který se celý zabývá medicínou) popisuje jak byly prilnavé pruhy lnu—ideálního materiálu pro výrobu bandáží—používána k pokrytí zranení.

-Archeologické nálezy odhalily detailní obrázek lékarských praktik v Egypte. Dodatecne byla objevena jména a tituly více než 100 doktoru specializujících se ve svých oblastech.

-V reliéfech na stene chrámu v Kom Ombo je vytesána krabice chirurgických nástroju. Tato krabice obsahuje kovové nužky, chirurgické nože, pily, sondy, špachtle, hácky a svorky.

-Používané techniky byly cetné a rozmanité. Zlomeniny a fraktury byly srovnány, byly použity dlahy a zranení uzavrena stehy. Zlomeniny zahojené po lécení s velikým úspechem byly nalezeny u mnoha mumií.

-Trebaže na mumiích nebyly nalezeny chirurgické jizvy, existuje 13 odkazu na sešívání ran ve Smithove papyru. To znací, že Egyptané lécili rány sešíváním použitím lnené niti. Jehly byly pravdepodobne vyrobeny z medi.

-Egyptští doktori rozlišovali mezi sterilními a infikovanými ranami. K cistení infikovaných ran používali smes tuku z ibexe, borovicového oleje a rozdrzeného hrachu.

-Penicilin a antibiotika byla objevena relativne nedávno. Avšak starí Egyptané používali první organické verze techto a jiných typu antibiotik a psali predpisy hodící se k typum chorob. 47

Vedle tohoto hlavního pokroku v medicíne vykopávky také odhalily, že Egyptané se velice zajímali o takové predmety jako výstavba mest a architektura.

Pokrocilá metalurgie ve starém Egypte

Obecne je metalurgie odvetvím vedy a technologie zahrnující zušlechtování surovin, tvarování a uchování kovu a jejich slitin. Pruzkum staroegyptské civilizace ukazuje, že pred 3000 až 3500 lety se Egyptané stali odborníky na extrakci a zpracování rozmanitých minerálu a kovu, hlavne zlata, medi a železa. Jejich vysoce rozvinutá metalurgie ukazuje, že Egyptané byli pokrocilí ve vyhledávání, dobývání a zpracování rud a meli vysoce vyvinutou znalost chemie.

(1, 2) Jemně vypracované prsní štíty krále, zdobené zlatem, stříbrem a polodrahokamy

(3) Pár jemně opracovaných sandálů

(4) Malý džbánek s dlouhou hubičkou vyrobený z tvrdého zlata si stále uchovává svou sílu a lesk.

 

Archeologický výzkum zjevil, že Egyptané produkovali detailní práci na medné rude a produkovali kovové slitiny kolem roku 3400 pr.n.l. Ve Ctvrté dynastii (kolem 2900 pr.n.l.), byl dulní výzkum a operace sledovány vysokými úredníky a ví se, že na ne dohlíželi synové faraona.

Navíc k medi Egyptané casto užívali železo. Cín se užíval k výrobe bronzu a kobalt k barvení skla. Kovy v Egypte se prirozene nevyskytující, byly dováženy z jiných regionu, konkrétne z Perzie.

(5) Tento zlatý ornament nalezený na krku Tutanchamonovy mumie zahrnuje velice jemnou zlatou řemeslnou práci; kolem 150 dalších klenotů bylo objeveno na stejné mumii.

(6) Dřevěná nosítka pokrytá zlatými pláty na postříbřených saních

(7) Prsní štít ze zlata, lapis lazuli a tyrkysu, objevený v Tanisu

Jemná řemeslná práce na klenotech ukazuje, že byly použity sofistikované zlatotepecké nástroje. Při nedostatku takového vybavení je takové jemné vypracování nemožné. Kvalita a delikátnost egyptského zlatnictví je rovnocená s tím současným.

Nejvíce využívaným a vysoce ceneným kovem pro ne bylo zlato. Stovky zlatých dolu byly objeveny v Egypte a cástech dnešního Súdánu. Jeden papyrus datující se zpet do 14.století pr.n.l. obsahuje plány zlatého dolu nedaleko Apollinopolis, zjevující profesionalitu starých Egyptanu v tomto smeru. Papyrus popisuje konstrukci více než 1300 obydlí kolem dolu k ubytování tech, kdo tam pracovali. Z toho je zjevná duležitost zlatotepectví a klenotnického umení ve Starém Egypte. Veru stovky ozdobných zlatých predmetu objevených pri archeologických vykopávkách jsou indikací, že starí Egyptané byli odbornými horníky a kovozpracovateli. Toto také ukazuje, že Egyptané meli vedecké znalosti a technologii potrebnou k rozpoznání rudných žil, získání z nich horniny, zušlechtení kovu takto získaných a jejich kombinování k výrobe slitin.

scovered in archaeological excavations are indications that the Ancient Egyptians were expert miners and metalworkers.

This also goes to show that the Egyptians possessed the scientific knowledge and technology needed to identify seams of metal, extract ore from them, refine the metals thus extracted, and combine them to produce alloys.

Mestské plánování a infrastruktura ve Starém Egypte

Vyprahlé klima Egypta za sebou zanechalo mnoho klícu k jejich civilizaci, dokazujících, že mesta starých Egyptanu mela vysoce rozvinutou infrastrukturu.


Jedním náznakem pokroku egyptské civilizace je bezesporu jejich znalost architekury a inženýrství.

Dozajista velmi rozvinutá infrastruktura ukazuje, že ti, kdo budovali tato mesta meli pokrocilou znalost architektury a inženýrství. Jak hluboko je nutno vykopat základy tunelu, kde je treba umístit podpurné sloupy, jak úcinný vetrací systém potrebuje být naplánován, usporádání stezek pro cistou a odpadní vodu, aby se nemísily, a velmi mnoho dalších podrobností je nutno vzít v úvahu. A co je ze všeho nejduležitejší, v nicem z toho se nesmí objevit chyby. Egyptané znali všechny tyto techniky a budovy, které za nimi zustaly, to dokazují.

Stavební techniky, které užívali 3000 pr.n.l. byly rozsáhle profesionální a urceny k rešení obtíží a problému infrastruktury. Voda má ohromnou duležitost pro suchopárný region jakým je Egypt. Ve skutecnosti nalezli trvalé rešení na tento problém vcetne zásobáren, které budovali k udržení vody.

Velký vodní rezervoár objevený v prohloubenine Fajúmské oázy je jedním z nich. Egyptané také budovali umelá jezera, aby zajistili, že život v urcitých oblastech bude pokracovat. Tato jezírka sbírala vodu z Nilu a umožnovala pokrocilou civilizaci v egyptské poušti. Vybudovali jezero Moeris, 80 kilometru jihozápadne od dnešní Káhiry za úcelem sbírat vodu z reky Nil díky kanálu. Usedlosti a chrámy byly pak vybudovány poblíž této nádrže. 48

Egyptská znalost lékarství, plánování výstavby a inženýrství a jak by to melo být uvedeno do praxe jsou pouze nekteré z dukazu výjimecne pokrocilé civilizace, kterou meli. Jejich vedomosti a prostredky, kterých užívali, znovu odmítají hypotézu, že spolecnosti pokracují od primitivního stádia k civilizovanému. Spolecnost, která existovala pred 5000 lety vlastnila rozvinutejší civilizaci než nekteré komunity žijící ve stejné zemi dnes, což je neco, co nelze vysvetlit v termínu “evolucního pokroku”. Také není pochyb o tom, že v dobe, kdy se Egyptané tešili ze své rozvinuté civilizace, existovaly zaostalejší komunity s lidmi žijícími v primitivnejších podmínkách v Africe a dalších cástech sveta. Jenže žádný z techto jedincu nemel rysy, které byly méne lidské, ani údajné opicí charakteristiky. Egyptané, jiní lidé v primitivnejších podmínkách v téže dobe jako oni a lidské komunity, jež existovaly pred stovkami tisíc let, ti všichni byli stejne lidští jako soucasný clovek, v každém ohledu. Nekteré komunity mohly žít v pokrocilejších podmínkách a jiné v zaostalých, avšak z toho neplyne jak darwinisté tvrdí, že byly potomky opic nebo že se jejich rasy vyvinuly jedna z druhé. Takový výklad je znásilnením vedy, rozumu a logiky.

Dosažení starých Egyptanu v textiliích


Ukázky lnu pocházející ze Starého Egypta

Lze videt ze zbytku lnené tkaniny, které prežily z roku 2500 pr.n.l. že Egyptané vyrábeli vysoce kvalitní látky, ve smyslu materiálu i tkaní. Co je však nejduležitejší ze všeho jsou detaily na tkaní látek. V roce 2500 pr.n.l. starí Egyptané produkovali jemná vlákna toho druhu, jaké se dnes vyrábejí ma strojích vybavených pokrocilou technologií, kterýžto len byl používán na balení mumií. Jemné predivo techto textilií udivuje egyptology. 49 Tyto vzorky jsou tak pekné, že clovek potrebuje lupu, aby je rozlišil od hedvábí a jsou srovnatelné s nejlepší prací dnešních strojních stavu. 50 Ješte dnes tyto látky slují svou kvalitou a egyptský len delaný dnes vdecí za svou slávu tkalcum, kterí žili ve 2000 pr.nl.

Pokrocilá úroven matematiky


Rhindský papyrus

Císla byla užívána ve Starém Egypte od raných dob. Byly nalezeny papyry z 2000 pr.n.l popisující matematické problémy. Ctyri nejodkazovanejší dokumenty jsou známy jako Kahunské fragmenty, a Berlínský, Moskevský a Rhindský papyrus. Tyto dokumenty stanovují, s príklady, základy podle nichž se merilo. Egyptané vedeli, že trojúhelník se stranami 3:4:5 je pravý a využívali této znalosti (které se nyní ríká Pythagorova veta) ve stavebních výpoctech. 51

Navíc Egyptané znali rozdíl mezi hvezdami a planetami. Dodali hvezdy, z nichž nekteré jsou jen težko viditelné pouhým okem, do svého studia astronomie.

A jelikož životy Egyptanu záviseli na Nilu, museli kontrolovat úroven pravidelných záplav. Vládce mel "Nilometr" vyrobený k merení hladiny rícních vod a úredníky jmenované pro tento úcel. 52

Stavební technologie plná tajemství

Nejduležitejší struktury vybudované ve Starém Egypte, na než návštevníci dodnes zírají s úžasem, jsou záhadné pyramidy. Nejvelkolepejší z nich je Velká pyramida, považovaná na nejmohutnejší kamennou stavbu dodnes na svete zbudovanou. Historikové a archeologové od casu Herodota predložili rozlicné teorie, jak byly pyramidy postaveny. Nekterí tvrdili, že pri práci se používali otroci a navrhli nekolikero možných technik od techniky rampy po terasovitou pyramidu. Kompletní obrázek, který se vynoruje z hypotetických metod je tento:

-Byly-li pyramidy postaveny otroky, tak jejich pocet by byl neobycejne vysoký, rádove 240000.

-Byla-li postavena rampa pri konstrukci pyramidy, tak pak trvalo kolem osmi let jen rozebrání rampy po dokoncení pyramidy. Tato teorie je podle dánského inženýra Garde-Hansona smešná, ponevadž jakmile by byla rampa zbourána, obrovské hrubé bloky by zbyly. Jenže takový dukaz není nikde videt. 53

Stanovujíce, že Garde-Hanson vzal v úvahu aspekty predurcené jinými teoretiky, Moustafa Gadalla, ve své knize Historický klam: Nevyrcený príbeh Starého Egypta, pokracuje slovy:

Zkuste si predstavit ta zarážející císla, když navštívíte pyramidy: 4000 kameníku celorocne produkuje 330 bloku za den. Behem období záplav 4000 bloku za den je prevezeno k Nilu, prepraveno, vytaženo na rampu na planine v Gíze a položeno na místo—rychlostí 6.67 bloku za minutu! Predstavte si 6.67 bloku každých 60 sekund! 54

-Navíc mejme na pameti, že povrch každé strany pyramidy je asi 5.5 akru. Pak asi 115000 krycích kamenu bylo potreba na každý povrch. Tyto kameny byli položeny na místo tak peclive, že mezery mezi nimi jsou tak malé, že mezi ne nejde vložit ani kousek papíru. 55

Toto jen nekolik z námitek, které ukazují, že tajemství týkající se konstrukce pyramid nebyla dosud vyrešena vedou a technologií 21.století.

UDIVUJÍCÍ FAKTA O PYRAMIDÁCH V GÍZE

Někteří z badatelů nad pyramidami v Gíze ukázali, že staří Egypťané měli vysoce rozvinuté znalosti matematiky a geometrie. Navíc k této znalosti matematiky a geometrie lidé, kteří pyramidy naplánovali, museli znát rozměry Země, její povrch, a úhel, který svírá se svou osou. Tato informace o pyramidách, jejichž stavba započala kolem 2500 př.n.l. je ještě podivuhodnější, vezmeme-li v úvahu, že byly postaveny asi 2000 let před velkými řeckými matematiky Pytagorem, Archimedem a Euclidem:

-   Úhly Velké pyramidy rozdělují oblast delty Nilu na dvě stejné poloviny.

-   Tři pyramidy v Gíze byly rozmístěny, aby vytvořily Pytagorejský trojúhelník, jehož poměr stran je 3:4:5.

-   Poměr mezi výškou pyramidy a jejím povrchem je roven poměr poloměru kruhu a jeho obsahu.

-   Velká pyramida je obrovskými slunečními hodinami. Stíny, které vrhá mezi prostředkem října a počátkem března odrážejí roční období a délku roku. Délka kamenných desek kolem pyramidy se rovná délce denního stínu.

-   Normální délka základny pyramidy se rovná 365.342 egyptským yardům (jednotká míry té doby). To se velice přibližuje počtu dní slunečního roku (který byl vypočítán na 365.224 dní).

-   Vzdálenost mezi Velkou pyramidou a středem Země je rovna vzdálenosti pyramidy od Severního pólu.

-   V pyramidě je obvod základny dělený dvakrát její výškou roven číslu Pí.

Souhrn povrchu čtyř stran pyramidy je roven druhé mocnině její výšky. 56

 

Kdyby si nekdo prál znovu vybudovat pyramidy ...


Velká Cheopsova (Chuvevova) pyramida sestává z 2.5 milionu kamenných bloků. Předpokládejme, že za den by bylo položeno deset bloků—což by vyžadovalo enormní úsilí ze strany dělníků—tak by trvalo 684 let, aby se položilo 2.5 milionu bloků. Jenže se myslí, že dané pyramidy byly postaveny v průměru za 20 nebo 30 let. Jen tento prostý výpočet zjevuje, že při stavbě pyramid Egypťané používali velice odlišnou a svrchovanou technologii.

V roce 1978, Indianský vápencový institut Ameriky, Inc.—jedna z nejvetších svetových autorit na vápenec—provedla otázky vyvolávající studii proveditelnosti, aby zjistili, jak velká pracovní síla a jaké druhy materiálu by byly potrebné k vybudování pyramidy podobné Velké pyramide v Gíze. Spolecnost úredníku popsala danou obtížnost, poznamenávajíc, že kdyby ztrojnásobili dnešní prumernou produkci, lámání, zpracování a nalodování takového množství vápence, tak by to trvalo asi 27 let. Navíc by pri veškeré této práci byla použita moderní americká technika—jinými slovy, hydraulická kladiva a elektrické pily s krystalovými hlavami. Enormní úsilí by vyžadovalo jen vylámat a transportovat vápenec, nepocítaje v tom laboratorní testy nezbytné k postavení pyramidy ani další takové prípravné práce. 57

Jak potom starí Egyptané tyto ohromné pyramidy postavili? Jakou silou, s jakými stroji, jakými technikami byly položeny kamenné terasy? Jakými prostredky byly vytesány kamenné hrobky? Jak bylo zajišteno osvetlení behem výstavby? (Žádné skvrny nebo saze nebyly nalezeny na stenách nebo stropech uvnitr pyramid a hrobek.) Jak byly bloky kamene odstraneny z lomu a jak byly rozmanite tvarované facety bloku uhlazeny? Jak byly tyto bloky, vážící nekolik tun, preváženy a jak byly spojeny dohromady s presností 1/1000 centimetru? Seznam otázek by mohl být mnohem delší. Mohou být zodpovezeny logickým a rozumným zpusobem skrze evolucní klam o historii lidstva? Jisteže ne!

Se svým umením, medicínou a kulturou starí Egyptané produkovali ohromnou civilizaci. Díla, která za sebou zanechali, lékarské terapie, které užívali a nahromadené vedomosti a zkušenosti jsou pro to nejduležitejšími dukazy. Nekterí vedci dnes dokonce tvrdí, že práce vyprodukované Egyptany—pro které by, podle hypotézy o evoluci historie, postavení pyramid muselo být mimorádne obtížné—byly ve skutecnosti vytvoreny mimozemskými návštevníky.

Ovšemže takové tvrzení je výjimecne iracionální a nelogické. Jenže evolucionisté se za ním schovávají, jelikož veškerá jejich demagogie není schopná poskytnout lepší vysvetlení. Zaprvé a predevším neexistuje ani nejmenší dukaz na podporu jejich tvrzení. Když si evolucionisté uvedomí, že nemohou vyprodukovat žádné vysvetlení založené na náhode nebo imaginárním evolucním procesu, ihned se schovají za myšlenku “návštevníku z vesmíru.” Veru s tímto smešným nápadem prišli, když si uvedomili, že DNA v bunecném jádre a první bílkovina, predstavující základní stavební jednotku života, mají príliš složité a neobycejné stavby, než aby vznikly náhodou z neživých substancí. A tak návštevníci z vesmíru museli privézt první živý organismus na Zemi a nechat ho za sebou. Toto absurdní tvrzení je jedním z žalujících znaku zoufalé pozice, v níž se evolucionisté nacházejí.

Budovy postavené dávnými společnostmi užívajícími obří kameny značí, že stroje podobné těm užívaným v moderním stavebnictví museli být v minulosti využity. Podobnost tohoto zlatého obdobného předmětu se stavebním strojem je zarážející. O tomto předmětu objeveném v Panamě ve 20.letech se myslí, že byl zavěšen jako přívěsek. Tento a podobné objevy vyvracejí evoluční tvrzení, že dávné společnosti byly zcela primitivní. Odehrál se evidentní pokrok v technologii a znalostech nahromaděných v průběhu dějin, to však neznamená, že lidé v minulosti žili jako zvířata. Dávné společnosti vyvinuly rozmanité přístroje a používaly stroje ve světle svých vlastních požadavků.
Pravděpodobně model nakladače daného období
Model současného nakladače

Civilizace ve starém Egypte—a všechny další civilizace napríc dejinami—byly všechny založeny lidmi, kterí vlastnili rozum a vuli. Dnes se divíme artefaktum z 3000 pr.n.l. a vedci a odborníci v daném oboru diskutují, jak mohly být tyto veci vytvoreny. Na cem ale opravdu záleží je, že civilizace stará 5000 let, jejíž stopy lze videt dodnes, byla evidentne vybudována se zkušeností a sofistikovanými vedomostmi hromadícími se tisíce let. Jinak receno, koreny této starobylé civilizace sahají dokonce ješte dále. To znamená, že v úplne raných dobách neexistovali primitivní, polozvírecí lidé, kterým se nedostávalo schopnosti hovorit a žili jen z toho, co ulovili, jak je tvrzeno navrhovateli evoluce historie. Od chvíle, kdy byl první clovek stvoren, tešil se stejným lidským rysum jako je inteligence, koncept krásna, porozumení, vedomí a morální hodnoty jako clovek dnešní.


Detail zadního panelu Tutanchamonova královského trůnu, Káhira, Egyptské muzeum

 

MODEL KLUZÁKU VE STAROEGYPTSKÝCH HROBKÁCH


Zbytky zanechané četnými civilizacemi naznačují, že v dávných dobách byla využívána letecká doprava. Toto lze jasně vysledovat v majských zříceninách, obrazech v egyptských pyramidách a sumerských nápisech. Pokud víme, lidé stavěli a využívali dopravní prostředky jako kluzáky, letadla a vrtulníky před tisíci let.

Ve skutečnosti Korán naznačuje, že letecká doprava byla užívána už dávno:

A Šalomounovi jsme podrobili vítr—měsíční cesta ráno a měsíční odpoledne. (Korán 34:12)

Je dost pravděpodobné, že dlouhá vzdálenost, o níž hovoří tento verš mohla být rychle uražena v době Šalamouna (pokoj s ním). Tato doprava se mohla odehrát prostředkem větrem nesených vehiklů užívaje technologie podobné dnešním letadlům. (Bůh zná pravdu.)


Model kluzáku datující se zpět do 200 př.n.l.

 

Jedním kouskem důkazu, že dávné civilizace používali cestování vzduchem, je model kluzáku nalezený v Egyptě. Tento model, objevený v roce 1898, se datuje asi do 200 př.n.l. Jistěže je nalezení modelu kluzáku starého 2200 let spíše významná událost. Toto archeologické zjištění úplně podkopává evoluční koncept historie. Ještě zajímavější obrázek se vynoří, jsou-li prozkoumány technické rysy modelu. Tvar a rozměry křídel tohoto dřevěného modelu byly navrženy takovým způsobem, aby poskytla plavidlu nejvyšší výšku při minimální ztrátě rychlosti, jako je tomu u Concordu, produktu dnešní nejpokročilejší technologie. Toto také ukazuje, že staří Egypťané toho hodně věděli o aerodynamice.

 

 

EXISTOVALA VE STARÉM EGYPTĚ ELEKTŘINA?

Reliéfy v chrámu Hathor v Dendeře odhalily možnost, že staří Egypťané znali a využívali elektřinu. Jsou-li postavy na tomto reliéfu pečlivě prozkoumány, musela být v té době používána izolace vysokého napětí: Tvar podobný žárovce je podepřen obdélníkovým pilířem (zvaným pilíř Džed a považován za izolaci). Tato podobnost mezi tvarem na obrázku a elektrickými lampami je podivuhodná. 58 Při analyzování kovových předmětů ze Starého Egypta v roce 1933 dr. Colin G. Fink—který vynalezl wolframové elektrické žárovky—zjistil, že Egypťané znali metodu pokovování mědi antimonem před 4300 lety. Toto byla metoda, kterou byly dnes dosaženy stejné výsledky galvanickým pokovováním. 59


Podobnost dnešních lamp s figurami na těchto reliéfech v chrámu Hathor v Dendeře udivila vědce.


Vědci experimentovali se systémem vyobrazeným na reliéfech, aby rozhodli, zda by to mohlo vydávat světlo. Rakouský elektroinženýr Walter Garn studoval reliéfy do nejmenších detailů a reprodukoval izolaci, žárovku a spletený drát pilíře Džed. Model, který vyrobil opravdu vydával světlo. 60


Pilíř Džed, často se objevující na egyptských kresbách, může symbolizovat druh elektrického aparátu. Sloup mohl sloužit jako generátor zajišťující osvětlení.


Jeden kus důkazu, že staří Egypťané možná využívali elektřinu je nedostatek jakýchkoli stop sazí na vnitřních stěnách hrobek a pyramid. Kdyby —jak tvrdí evoluční archeologové—používali louče a olejové lampy pro svícení, nevyhnutelně by za nimi zůstaly stopy sazí. Jenže nikde takové stopy nejsou, dokonce ani v těch nejhlubších komorách. Nebylo by možné pokračovat v budování bez nezbytného osvětlení ani, co je podstatnější, by bez toho nemohly být na zdech namalovány velkolepé fresky. Toto posiluje možnost, že elektřina byla ve Starém Egyptě opravdu používána.

 

Sumerská civilizace

Pri popisu údajného "evolucního pochodu " historie lidstva, jsou darwinistictí vedci dosti bezmocní u jiného predmetu: lidské mysli, s níž lidstvo vybudovalo univerzity, nemocnice, továrny a státy, komponovalo hudbu, porádalo Olympijské hry a vycestovalo do vesmíru—zkrátka jedné z nejvýznamejších charakteristik, která delá z cloveka to, cím je.

Evolucionisté tvrdí, že lidská mysl získala svou soucasnou kapacitu vyvíjením poté, co se clovek odtrhl od šimpanzu, našich takzvaných nejbližších príbuzných. Pripisují údajné skoky, které se odehrály v evoluci lidské mysli náhodným zmenám, které se objevily v mozku a zdokonalujícímu vlivu dovedností delání nástroju. Casto narazíte na taková tvrzení v televizních dokumentech a cláncích v casopisech a novinách, vypravujících dlouhé báchorky ohledne opicího muže, který se nejprve naucil jak delat nože z kamene a potom oštepy. Jenže tato propaganda není platná. Trebaže se snaží vyobrazit tyto scénáre, které vytvorili, jako vedecké, ve skutecnosti jsou založeny ciste na darwinistických predsudcích a jsou zcela nevedecké. Nejduležitejším bodem ze všeho zde je, že lidská mysl nemuže být redukována na hmotu. Zdokumentováním neplatnosti materialismu, tento fakt sám podkopává jakékoli tvrzení týkající se evoluce mysli.


Phillip Johnson

Evolucionisté tvrdí, že mysl vznikla evolucí, ale nemají žádné prostredky vyzkoušení jaká je primitivní úroven inteligence nebo replikování podmínek v údajném evolucním procesu. Navzory tomu, že je evolucionistou, Henry Gee, vydavatel casopisu Nature, dobre známého pro svuj evolucní obsah, otevrene uznává nevedeckou povahu takových tvrzení:

Napríklad u evoluce cloveka se predpokládá, že byla rízena zlepšeními v postoji, velikosti mozku a koordinaci mezi rukou a okem, což vedlo k technologickým dosažením jako ohen, výroba nástroju a užití jazyka. Ale takové scénáre jsou subjektivní. Nikdy nemohou být otestovány pokusem a jsou tak nevedecké. Spoléhají na svou rozšírenost nikoli na vedeckou zkoušku, ale na potvrzení a autoritu své prezentace. 61

Mimoto, že jsou nevedecké, tyto scénáre jsou také logicky neplatné. Evolucionisté tvrdí, že díky intelektu údajne vzniklému evolucí vznikla a rozvinula se schopnost používat nástroje a díky tomu se na oplátku vyvinula inteligence. Jenže takový vývoj je možný pouze tehdy, pokud je lidská inteligence už prítomná. Podle tohoto výctu otázka, zda evolucí vznikla nejprve technologie nebo mysl zustává nezodpovezena.

Phillip Johnson, jeden z nejúcinejších kritiku darwinismu, píše k predmetu toto:

Teorie, která je produktem mysli nedovede adekvátne vysvetlit mysl, která produkuje teorii. Príbeh veliké vedecké mysli, která objevuje absolutní pravdu je uspokojivá pouze dokud akceptujeme, že mysl samotná je daná. Jakmile se pokusíme vysvetlit mysl jako produkt našich vlastních objevu, jsme v zrcadlovém sále bez východu. 62

Fakt, že darwinisté jsou dost dobre neschopní vysvetlit vlastní lidské mysli odhaluje, že tvrzení, která ciní o lidské kulturní a sociální historii jsou stejne neplatná. Veru všechna fakta a zjištení, která jsme prezkoumali, zatím ciní tvrzení darwinistu ohledne "evoluce historie " naprosto nesmyslným.

V kontrastu k tomu, co tvrdí evolucionisté, historie lidstva je plná dukazu, že dávní lidé vlastnili mnohem svrchovanejší technologie a civilizace než se kdy verilo. Jednou z takových civilizací je ta Sumeranu. Výtvory, které za sebou zanechaly, jsou nekterými dukazy nahromadeného vedení, které lidstvo melo pred tisíci let.

Sumerané: Pokrocilá civilizace

Mezopotámie znamená v rectine “mezi rekami”. Tento region je jedním z nejplodnejších na svete, což z neho ucinilo kolébku velikých civilizací.

Jedna skupina lidí, která se vynorila z jihu techto zemí—z oblasti dnes známé jako Kuvajt a severní Sáudská Arábie—mluvila jazykem odlišným od jiných skupin, žila ve mestech, vládl jim monarcha podle legální struktury a používala písmo. Toto byli Sumerané, kterí se rychle rozvinuli založením velkých mestských státu od 3000 pr.n.l. a privedli velké množství lidí pod svou vládu. 63


Od 3000 př.n.l. kupředu Sumeřané přivedli velké oblasti pod svou nadvládu neustálým zakládáním velkých městských států.

Pozdeji byli Sumerané poraženi Akkadiánci a prešli pod jejich jarmo. Avšak prijetím sumerské kultury, náboženství, umení, práva, státní struktury a literatury, umožnili civilizaci, aby byla v Mezopotámii zachována.

Ve své dobe ucinili Sumerané významné pokroky ve všech oblastech od technologie po umení a od práva po literaturu. Meli dobre rozvinutý obchod a mocnou ekonomiku. Bronzová díla, vozidla s koly, plující lode, sochy a monumentální stavby jsou nekterými dukazy rychlého pokroku, který prežil do dnešního dne. Navíc je známo, že Sumerané vlastnili cetná umelecká remesla, která se nedochovala. Tkaní a barvení vlny—duležité vývozní komodity pro mezopotámská mesta—by mohlo být jmenováno jako jedno z jejich rozvinutých méne významných umení. 64

Sumerané meli také rozvinutou sociální strukturu. Jejich stát byl monarchií s knezem/králem vládnoucím s pomocí skupiny úredníku. Po sklizni tito rozdelili produkci mezi lidi a navštívili a zkontrolovali pole. Byrokracie tvorila základ sumerského administrativního systému. Knez v každé oblasti prejímal odpovednost za lidi tam žijící a tak zajištoval, že potraviny budou rovnomerne rozdeleny zvlášte ve velkých mestech. Práce provedená knezi byla zaznamenána a archivována.

Hluboce zakořeněná civilizace založená starobylými společnostmi ukazuje, že Darwinova teze o "pokroku od primitivního k civilizovanému" neodráží fakta. Sumerská civilizace je jedním z příkladů.


Způsob, jakým se asyrský vůz na obrázku pohybuje bez hnací síly je hodný povšimnutí. Zbroj vojáků ukazuje, jak pokročilé řemeslo zpracování kovů tehdy bylo. Jejich oblečení je zcela zakryto brněním, uzpůsobeným tak, aby jim umožňovalo pohodlný pohyb, zatímco jsou chráněni od hlavy až k patě. Vozík musí být dost silný, aby obstál ve válečných podmínkách a vydržel těžké údery, zejména pokud byl užíván jako obléhací vůz. Síla materiálů použitých na vozík je konkrétně pozoruhodná. (2000 př.n.l. až 612 př.n.l.)

Ve spolecenské, umelecké, vedecké a ekonomické sfére Sumerané, kterí žili pred nejakými 5000 lety od naší doby, jsou v naprostém rozporu s evolucním modelem cloveka údajne se zlepšujícího od primitivního k rozvinutému. Veliká civilizace vybudovaná Sumerany nebyla nejen ohromne rozvinutá na svou dobu, ale také znacne pokrocilá ve srovnání s príliš mnoha spolecnostmi dnešního dne. Tato úroven kulturního rozvoje nemuže být vysvetlena tvrzeními evolucionistu o lidských bytostech nejprve se zbavujících opicím podobných rysu, vcetne komunikace mrucením, pak se zacínajících socializovat a chovat zvírata a teprve potom poznávajíce zemedelství. Je zjevné, že lidské bytosti byly vždy lidské, s celou svou inteligencí, schopnostmi a vkusem ve všech obdobích dejin. Obraz opicích mužu sedících u ohne v jeskyních a trávíce dny výrobou hrubých kamenných nástroju, tak casto vyobrazovaný evolucionisty, je zcela fiktivní a v rozporu se všemi historickými, archeologickými a vedeckými dukazy.

Sumerská veda

Sumerané meli vlastní soustavu císel. Namísto soucasné soustavy založené na císle 10 (desítkové) vytvorili matematickou soustavu založenou na císle 60 (šedesátkovou). Jejich systém stále zabírá významné místo v naší dobe, ve zpusobu, jakým máme 60 minut v hodine a 60 sekund v minute a 360 stupnu v kruhu. Z tohoto duvodu jsou Sumerané, jejichž matematické znalosti vyprodukovaly první geometrické a algebraické vzorce, považováni za zakladatele moderní matematiky.

Navíc Sumerané dosáhli dosti pokrocilé úrovne v astronomii a jejich výpocty let, mesícu a dní jsou skoro presne stejné jako ty naše. Sumerský kalendár s rokem sestávajícím z 12 mesícu byl používán také starými Egyptany, Reky a mnoha Semitskými spolecnostmi. Podle tohoto kalendáre rok sestával ze dvou období—léta a zimy. Léto zacínalo o jarní rovnodennosti a zima o podzimní rovnodennosti.

Sumeřané používali 12 měsíční kalendář, nakreslili mapy mnoha konstelací a sledovali pohyby planet Merkur, Venuše a Jupiter. Přesnost jejich výpočtů byla potvrzena objevy a počítačovými výpočty učiněnými v dnešní době.

Podle těchto pozorování si Sumeřané mysleli, že naše Sluneční soustava je tvořena dvanácti planetami, počítajíce v to Slunce a Měsíc. Jejich 12.planeta v některých zdrojích pojmenovaná Nibiru je vlastně desátá planeta, také známá jako Planeta X jejíž existence byla mnoha vědci nedávno přijata.

Obrázek nahoře ukazuje sumerské nákresy Sluneční soustavy. Slunce se objevuje ve středu, zatímco ostatní planety obíhají kolem.

Sumerané také studovali nebe z veží, které se nazývají "ziguraty." 65 Byli schopni predpovedet zatmení slunce a mesíce, jak lze jasne videt v množství záznamu. Pro záznam svých astronomických objevu vytváreli Sumerané grafy velkého poctu konstelací hvezd. Navíc ke studiu Slunce a Mesíce zaznamenali také pohyby Merkura, Venuše, Marsu, Jupitera a Saturnu. Výpocty, které Sumerané vyprodukovali pred 5000 lety, byly nyní potvrzeny obrázky zaslanými na Zemi sondami.

Není pochyb o tom, že existuje absolutní rozpor s tvrzeními o evoluci historie. Díváme se na informaci puvodne objevenou pred 5000 roky, kteroužto jsme získali teprve nedávno díky obrovským teleskopum, rozvinutým pocítacum a rozmanité technologii. Toto je prípad, kdy by evolucní vedci meli odložit stranou své predsudky a jednat ve svetle vedeckých a historických fakt. Tato pravda ukazuje neplatnost myšlenky obhajované darwinisty, že civilizace vždy pokracují od primitivní k pokrocilejší. Množství ideologických zájmu leží za pokusem prepsat historii cloveka—který zakládá civilizace, skládá hudbu, vytvárí umelecká díla, staví pusobivé budovy, zkoumá vesmír a delá vedecké technické objevy—v termínech údajného procesu evoluce. Správný prístup pro vedce je chovat se ve svetle faktu urcených pokusem, objevem a pozorováním, ne podle ideologických zájmu.

Ziggurat

A Bohu náleží království nebes a země a Bůh je všech věcí mocen.
(Korán 3:189)

 

Nimrodova lupa

Střep podobný čočce starý kolem 3000 let byl popsán jako důležitý objev, který "by mohl přepsat historii vědy." Historie ukazuje, že lidstvo mělo stejnou mysl, schopnosti a vkus od chvíle svého vzniku.

Objev ucinený archeologem Sirem Johnem Layardem v roce 1850 nastolil otázku, kdo ve skutecnosti používal první lupu? Behem série vykopávek v oblasti nynejšího Iráku Layard objevil kus lupy starý 3000 let. V soucasnosti k videní v Britském muzeu, tento fragment ukazuje, že první známá lupa byla používána za dnu Asyranu. Profesor Giovanni Pettinato z Rímské univerzity se domnívá, že tato krystalová lupa—což je podle nej hlavní objev vrhající znacné svetlo na historii vedy—by mohla vysvetlit, jakto, že starí Asyrané toho tolik vedeli o astronomii, objevujíce planetu Saturn a prstence kolem ní. 66

K cemu tato lupa sloužila? Tato odpoved muže být diskutabilní, ale porád je zjevné, že ne všechny minulé spolecnosti žily prostým životem, jak tvrdí evolucní vedci. Spolecnosti z munulosti využívaly vedy a techniky, budovaly hluboce zakorenené civilizace a tešily se z pokrokového životního stylu. Pouze omezená informace ohledne jejich každodenních životu pretrvala pro nás dodnes, ale prakticky vše, co víme, ukazuje, že vlastne žádná z techto spolecností neprošla evolucí.

Bůh stvořil nebesa i zemi jako skutečnost vážnou a věru je v tom znamení pro věřící.
(Korán 29:44)

 

Bagdádská baterie


Výzkum tohoto předmětu známého jako "Bagdádská baterie" a datujícího se zpět 2000 let, značí, že byl používán jako baterie k vytváření elektřiny.

V roce 1938 nemecký archeolog Wilhelm König objevil predmet podobný váze dnes známý jako “Bagdádská baterie”. Ale jak bylo uzavreno, že tento predmet starý kolem 2000 let byl sloužil jako baterie? Pokud byl skutecne používán jako baterie—jak provedený výzkum dozajista ukazuje—pak všechny teorie, že civilizace jdou vždy kupredu a že spolecnosti z minulosti žily v primitivních podmínkách, budou zcela zdemolovány. Tento hlinený hrnec, zapecetený asfaltem nebo živicí, obsahuje válec z medi. Dno tohoto válce je pokryto medeným diskem. Asfaltová zátka drží na míste železnou tyc, postavenou dolu do válce, aniž by se ho dotýkala.

Kdyby byl hrnec naplnen elektrolytem, výsledkem bude baterie vyrábející proud. Tento jev je znám jako elektrochemická reakce a príliš se neliší od toho, jak fungují baterie soucasné. Behem pokusu bylo vygenerováno mezi 1.5 a 2 voltu elektriny z nekterých rekonstrukcí založených na Bagdádské baterii.

Toto nastoluje velice duležitou otázku: K cemu tato baterie sloužila pred 2000 lety? Jelikož existovala taková baterie, evidentne musely existovat stroje a prístroje, které pohánela. Toto opet ukazuje, že lidé žijící pred 2000 lety vlastnili mnohem pokrocilejší technologii—a tím pádem životní standard—než se dríve myslelo.

Májové: Jiná civilizace, jež vyvrací myšlenku evoluce historie

Témer všechny evolucní publikace mají spolecnou jednu vec: Všechny venují znacný prostor imaginárním scénárum ohledne toho, proc se nekteré biologické struktury nebo rysy živých vecí vyvinuly. Zarážejícím faktorem je, že všechny príbehy, které si evolucionisté vybájí, jsou zobrazeny jako vedecký fakt. Skutecností však je, že tyto výcty jsou pouze darwinistickými povídackami. Evolucionisté se snaží predstavit scénáre, se kterými pricházejí jako vedecké dukazy. Jenže tyto výcty jsou zcela zavádející, nemají žádnou vedeckou hodnotu a nemohou nikdy vytvorit dukaz pro tvrzení evolucionistu.

Někteří evoluční vědci tvrdí, že Májové nepoužívali kovové nástroje. Jenže pokud ne, tak jak vysvětlíme detailní kamenické práce na majských zříceninách? Kovové nástroje by bleskurychle zoxidovaly a rozpadly se v deštném lese na Jucatánu, s jeho vlhkým podnebím. To by mohl být důvod, proč majské kovové předměty nepřežily do současnosti. Ale přežití kamenných staveb ukazuje, že je nemožné vytvořit takové jemné a podrobné práce užitím pouze kamenných nástrojů.

Zbytky budovy ve starobylém majském městě Uxmal

Jedna báchorka, s níž se casto setkáme v evolucní literature je, jak se domnelí opicím podobní tvorové zmenili v lidské bytosti a jak se primitivní clovek postupne stával sociální entitou. Navzdory tomu, že neexistuje vedecký dukaz, který by je podporil, rekonstrukce techto domnele primitivních lidských bytostí—na nichž jsou zobrazovány jako chodící napul vzprímene, vrcící, chodící spolu se svými “jeskynními tlupami” nebo lovící hrubými kamennými nástroji—jsou nejlépe známou soucástí tohoto scénáre.

Tyto rekonstrukce obnáší pozvání predstavovat si a verit. S nimi se evolucionisté snaží presvedcit lidi nikoli na základe konkrétních skutecností, ale fantastické spekulace, ponevadž tyto jsou založeny na predsudcích a predpojatosti autora, spíše než na vedeckých faktech.


El Mirador, Guatemala, rekonstrukce předklasického majského města

. . . a orali zemi a obdělávali ji více, než oni ji obdělávají. . . .
(Korán, 30:9)

Evolucionisté nemají žádné výcitky nad uchováváním techto príbehu v profesionální literature, ani o jejich prezentování jako by byly vedeckou pravdou, i presto, že jsou si dobre vedomi mylné povahy svých výctu. Lec tyto scénáre tak casto vyslovované evolucionisty tvorí dohady, nikoli vedecký dukaz pro teorii evoluce, nebot neexistuje žádný dukaz, že clovek je potomkem opicího predka. Stejným zpusobem žádný archeologický nebo historický dukaz nenaznacuje, že spolecnosti se vyvíjejí od primitivních k pokrocilejším. Clovek byl clovek od chvíle svého vzniku a vytvárel rozlicné civilizace a kultury ve všech dobách historie. Jednou z nich je májská, jejíž pozustatky dodnes vyvolávají úžas.

Historické zdroje odkazují na postavu v bílém rouchu, která prišla ke komunitám žijícím v této oblasti. Podle informace obsažené na monumentech, víra v jediného Boha se nakrátko rozšírila, soucasne s pokrokem ve vede a umení.

Májové: Matematictí odborníci

Májové žili ve Strední Americe kolem roku 1000 pr.n.l. ve znacné vzdálenosti od ostatních pokrocilých civilizací jako byly ty v Egypte, Recku a Mezopotámii. Nejduležitejšími znaky Máju jsou vedecký pokrok ucinený na polích astronomie a matematiky a jejich složitý psaný jazyk.


Detailní sochařská práce na kameni ukazuje, že Májové měli nezbytnou technologii pro kamenictví, které je skoro nemožné při nedostatku takových nástrojů jako jsou ocelové pilníky, dláta a vrtáky.
Chrám bojovníků na Chichen Itza
Svrchní část přebudovaného chrámu Rosalila

Májská znalost casu, astronomie a matematiky byla o tisíc let napred pred Západním svetem v té dobe. Kupríkladu jejich výpocet rocního cyklu Zeme byl mnohem presnejší než všechny ostatní výpocty pred vynálezem pocítace. Májové používali matematický koncept nuly tisíc let pred jeho objevem západními matematiky a používali pokrocilejší císlice a znaky než jejich soucasníci.

Májský kalendár

Háb, obcanský kalendár užívaný Máji sestávající z 365 dní je jedním z produktu jejich pokrokové civilizace. Ve skutecnosti si byli vedomi, že rok je o neco delší než 365 dní; jejich odhad byl 365.242036 dní. V Gregoriánském kalendári, který používáme dnes, tvorí rok 365.24 dní. 67 Jak vidíte v obou cifrách je nepatrný rozdíl—další dukaz májské odbornosti na poli matematiky a astronomie.

 

Majský kalendář je skoro shodný s 365 denním gregoriánským kalendářem užívaným dnes. Májové vypočítali, že rok je o trochu delší než 365 dní (protější strana).

Aztécký kamenný kalendář (napravo).

 

Májské vedomosti v astronomii


Majský kalendář je skoro shodný s 365 denním gregoriánským kalendářem užívaným dnes. Májové vypočítali, že rok je o trochu delší než 365 dní (protější strana).
Aztécký kamenný kalendář (napravo).

Tri knihy, které pretrvaly do naší doby od Máju, známé jako Májské kodexy, obsahují duležitou informaci týkající se jejich životu a astronomických vedomostí. Z techto trí—Madridského kodexu, Parížského kodexu a Dráždanského kodexu—je ten poslední nejduležitejší ve smyslu ukázání hloubky Májské znalosti astronomie. Meli velice složitou soustavu písma, z níž méne než 30% bylo dešifrováno. Presto i toto stací k odhalení pokrocilé úrovne vedy, jaké dosáhli.

Napríklad strana 11 z Dráždanského kodexu obsahuje informaci o planete Venuši. Májové vypocetli, že venušanský rok trvá 583.92 dní a zaokrouhlili to na 584 dní. Navíc vytvorili kresby cyklu planety na tisíce let. Dve další stránky kodexu obsahují informace o Marsu, ctyri jsou o Jupiteru a jeho satelitech, a osm stran je venováno Mesíci, Merkuru a Saturnu, stanovujících takové komplikované výpocty jako obežné dráhy techto planet kolem Slunce, jejich vzájemné vztahy a jejich vztahy se Zemí.

Vedomosti Máju v astronomii byly tak presné, že byli schopni urcit, že jeden den musí být odecten od venušanské obežné dráhy každých 6000 let. Jak získali tuto informaci? Toto je porád vec diskuse astronomu, astrofyziku a archeologu. Dnes se takové složité výpocty delají s pomocí pocítacové technologie. Vedci poznávají vnejší vesmír v obzervatorích vybavených všemi druhy technických a elektrických prístroju. Jenže Májové obsáhli toto vedení staletí pred vynálezem soucasné technologie. Toto znovu ciní neplatnými teze o pokroku spolecnosti vždy pouze od primitivního po pokrocilé stádium. Mnoho zašlých spolecností melo práve takovou úroven civilizace jako je ta dnešní a nekdy i vyšší. Mnoho komunit dnes ješte nedosáhlo úrovní dosažených minulými spolecnostmi. Zkrátka civilizace se nekdy pohybují kupredu a jiny zaostávají a pokrocilé a primitivní spolecnosti spolu existují vedle sebe v jedné dobe.



Protější strana: Detail víka rakve v hrobce majského vládce Pacala. Vozidlo, na němž Pacal sedí připomíná druh motocyklu, což mohlo být poháněné vozidlo používané v té době.

 

Sít silnic ve starobylém májském meste Tikal


Darwinisté tvrdí, navzdory tomu, že proto nemají žádný vědecký důkaz, že dávní lidé byli primitivní bytosti žijící primitivním způsobem a že jejich inteligence se vyvinula časem.
Archeologická zjištění to však vyvracejí. Vykopávky provedené ve starobylém majském městě Tikal, například, odhalují div inženýrství a plánování. Letecké snímky ukazují, že majská města byl navzájem propojená rozsáhlou sítí cest. Toto vše ukazuje, že rozvinuté civilizace existovaly ve všech obdobích historie.

Tikal, jedno z nejstarších májských mest, bylo založeno v 8.století pr.n.l. Archeologické vykopávky ve meste, jež stojí v divoké džungli, odkryly domy, paláce, pyramidy, chrámy a shomaždovací prostory. Všechny tyto areály jsou navzájem spojeny silnicemi. Radarové obrázky ukázaly, že vedle kompletního kanalizacního systému melo mesto i rozsáhlý zavlažovací systém. Tikal nestojí ani u reky ani u jezera a bylo zjišteno, že mesto využívalo deset vodních zásobáren.

Pet hlavních silnic vedlo z Tikalu do džungle. Archeologové je popisují jako obradní cesty. Fotografie ze vzduchu ukazují, že májská mesta byla vzájemne propojena rozsáhlou sítí silnic cítajících celkem asi 300 kilometru délky a prokazujících podrobné inženýrství. Všechny cesty byly vytvoreny z rozbitých skal a pokryty težko opotrebitelnou vrstvou svetlé barvy. Tyto silnice jsou dokonale rovné jako podle pravítka a zustává zde duležitá otázka, jak byli Májové schopni urcit smer behem výstavby techto cest a jaké vybavení a nástroje byly použity. Mentalita evolucionistu nemuže poskytnout racionální a logické odpovedi. Jelikož máme co delat se zázrakem inženýrství stovky kilometru dlouhým, je krystalicky jasné, že tyto cesty jsou výsledkem podrobných výpoctu a merení a využití nezbytných materiálu a nástroju.

Kolecka užívaná Máji


Majská ozubená kola v Copanu

Výzkum regionu obydleného Máji ukazuje, že používali stroje obsahující ozubená kola.

Fotografie na druhé strane braná v hlavním májském meste Copan je pro to jedním z dukazu. Spolecnost vlastnící technologii ozubených kol musí mít znalost mechanického inženýrství.

Je nemožné pro kohokoli prostrádajícího toto vedení, aby vyprodukoval mechanismus s ozubenými koly. Kupríkladu pokud byste byli požádáni, abyste vyrobili podobný mechanismus jako ten na fotografii, pak bez patricného výcviku byste to nedokázali, ani byste nemohli zarucit, že mechanismus bude náležite pracovat.

Jenže Májové to zvládli, což je významným ukazatelem úrovne jejich znalostí a dokazuje to, že ti, kdo žili v minulosti nebyli tak “zaostalí” jak evolucionisté tvrdí.

Zatím zde bylo pouze nekolik príkladu k ukázání pokrocilé úrovne civilizace, jaké dosáhly komunity v minulosti. Toto ukazuje na jednu významnou pravdu: Evolucní teze vnucovaná po mnoho let, že v minulosti žily spolecnosti prostým, zaostalým, primitivním životem, je proste špatná. Spolecnosti na ruzných stupních civilizace a rozmanité kultury existovaly ve všech dobách; jenže žádná se nevyvinula z jiné. Fakt, že pred 1000 let existovaly nekteré zaostalé spolecnosti neznamená, že samotná historie se vyvíjí nebo že spolecnosti pokracují od primitivní k pokrocilé. Protože vedle techto zaostalých komunit existovaly vysoce pokrokové, které ucinily ohromné kroky ve vede a technologii a založily zakorenené civilizace. Ano, kulturní interakce a nahromadení vedení predávaného z generace na generaci muže dobre hrát roli ve vývoji spolecností. Jenže to není evoluce.

V citování príkladu komunit, které žily v minulosti, nám Korán vypravuje, že nekteré vybudovaly pokrocilé kultury:

Což necestovali po zemi, že nevideli, jaký byl konec tech, kdož pred nimi byli! A prece byli silnejší než oni mocí i stopami, jež na zemi zanechali.. . (Korán, 40:21)

Což po zemi necestovali, že nevideli, jaký byl konec tech, kdož pred nimi byli a kterí byli pocetnejší a mocnejší silou i stopami, jež na zemi zanechali! A nebylo jim k nicemu to, ceho nabyli. (Korán, 40:82)

Kolika mestum jsme již dali zahynout, protože byla nespravedlivá a dnes jsou od základu zpustošena! A kolik studní je zasypáno a kolik vznosných zámku zboreno! (Korán, 22:45)

Tato prohlášení sdelovaná v Koránu jsou podporována archeologickými nálezy. Když jsou prozkoumány archeologické objevy a místa, kde minulé komunity žily, lze veru videt, že vetšina spolecností se honosila vyšší úrovní než nekteré komunity dnešní a že dosáhly obrovského pokroku na poli stavební technologie, astronomie, matematiky a lékarství. Toto opet vyvrací darwinistický mýtus o evoluci historie a spolecností.

Což necestovali po zemi a neviděli, jaký byl konec těch, kdo před nimi žili a kdo mocnější než oni silou byli? Není na nebesích ani na zemi ničeho, co oslabit by mohlo Boha, a On věru je vševědoucí a všemocný.
(Korán 35:44)

 

Dosud nevyřešené linie Nazc


45 metrů dlouhý obraz pavouka
Lidská postava

Linie Nazca, u peruánského města Lima, jsou jedním z objevů, které vědci nedovedou vysvětlit. Tyto nejpodivuhodněší linie byly poprvé odhaleny studiem ze vzduchu provedeným dr. Paulem Kosokem z univerzity na Long Islandu v New Yorku v roce 1939. Kilometry dlouhé linie jaksi připomínají letištní ranveje a také zobrazují různé ptáky, opice a pavouky. Kdo vybudoval tyto linie ve vyprahlé peruánské poušti a proč a jak zůstává záhadou. Na druhou stranu kdokoli je vytvořil evidentně nevedl primitivní život, jak tvrdí někteří vědci. Tyto linie, které jsou patřičně viditelné pouze ze vzduchu byly vyprodukovány bezchybně, což je cosi dost neobyčejného a vyzývá ke značné úvaze.

 


140 metrů dlouhé znázornění kondora
Velký obraz opice, 58 metrů široký a 93
metrů dlouhý
Obraz stromu
Postava psa

 


Během historie bylo dosaženo velkého pokroku v mnoha oblastech, spolu s enormním vědeckým a technologickým pokrokem. Ale je iracionální a nevědecké popsat tyto změny jako "evoluci" takovým způsobem jako to činí materialisté. Díky nahromadění kultury a znalostí existuje neustálý pokrok v takových oborech jako je věda a technologie. Avšak tak jako neexistuje žádný fyzický rozdíl mezi současnými lidmi a těmi, kteří žili před tisíci let, neliší se ani v termínu inteligence a schopností. Myšlenka, že lidé 20.století měli pokročilejší civilizace, protože kapacita jejich mozku vzrostla je chybnou perspektivou, výsledkem evoluční propagandy.

 

 

Slepá ulicka evoluce jazyka


Na světě je mnoho etnik hovořících četnými jazyky a každý je jazyk je nanejvýš složitý. Evolucionisté si neumí ani představit, jak tato složitost vznikla postupně.

Pri lícení mýtu evoluce lidské historie evolucionisté narážejí na cetné vážné problémy. Jedním z nich je predevším, jak se vyvinulo lidské vedomí. Jinou starostí je puvod reci—jedné z charakteristik, která odlišuje lidské bytosti od ostatních živých tvoru.

Když mluvíme, tvarujeme své myšlenky v jazyk a vyjadrujeme je takovým zpusobem, aby jim druhá strana rozumela. Ackoli toto vyžaduje vysoce specializované svalové pohyby rtu, hrdla a jazyka, my si to zteží uvedomujeme. Pouze “chceme” mluvit. Zvuky, slabiky a slova vznikají skrze harmonické stahy a uvolnení kolem 100 ruzných svalu a vety srozumitelné ostatním jsou tvoreny vhodnými sekvencemi takových gramatických prvku jako podmet, predmet a zájmeno. Fakt, že nedeláme více, než že si “prejeme” použít tuto schopnost, zakládající se na takových komplikovaných stádiích, jasne ukazuje, že toto není pouze schopnost, která pramení ze základních biologických struktur.

Lidská schopnost reci je neuveritelne složitý fenomén, jenž nelze vysvetlit v termínech imaginárních požadavku nebo mechanismu evolucního procesu. Navzdory dlouhému výzkumu nebyli evolucionisté schopni poskytnout jakýkoli dukaz, že nesmírne komplikovaná schopnost jakou je rec se vyvinula z jednoduchých zvírecích zvuku. David Premack z Pensylvánské univerzity ucinil toto selhání velice jasným, když pravil, "Lidský jazyk je prekážkou evolucní teorie . . ." 68

Proslulý lingvista Derek Bickerton shrnul príciny pro tuto “prekážku”:

Mohl jazyk vzniknout rovnou z nejakého predlidského rysu? Ne. Podobá se formám zvírecí komunikace? Ne . . . ani lidoop, navzdory intenzivnímu výcviku dosud nezískal zárodek skladby . . . jak vznikla slova, jak vznikla skladba. Ale tyto problémy leží v srdci evoluce jazyka. 69

Všechny jazyky na Zemi jsou složité, a dokonce ani evolucionisté si nedovedou predstavit, že tato složitost mohla být získána postupne. Podle evolucního biologa Richarda Dawkinse, jsou všechny jazyky—dokonce i kmenové považované za nejprimitivnejší—vysoce komplikované:

Mým zrejmým príkladem je jazyk. Nikdo neví, jak to zacalo. . . Stejne záhadný je puvod sémantiky; slov a jejich významu. . . všechny ty tisíce svetových jazyku jsou velmi složité. Jsem predpojatý v myšlence, že to bylo postupné, ale není dost zjevné, že to tak bylo. Nekterí lidé si myslí, že to zacalo náhle, více méne vynalezeno jedním géniem na konkrétním míste v konkrétním case. 70

Dva evolucní výzkumníci mozku, W.K. Williams a J. Wakefield z Arizonské státní univerzity, ríkají k tomuto tématu:

Navzdory nedostatku dukazu pro prechodná stádia v jazykové evoluci, alternativy jsou zteží prijatelné. Pokud se nekterý druhový rys nevyvinul postupne, pak to vypadá, že existují pouze dva zpusoby, jak vysvetlit jeho objevení. Bud byl položen na místo nejakou stále neobjevenou silou, možná skrze božský zásah, nebo to byl výsledek nejaké relativne náhlé zmeny ve vývoji druhu, snad nejakého druhu spontánní a rozšírené mutace . . . ale nahodilá povaha takové príhodné mutace pusobí, že toto vysvetlení je podezrelé. Jak bylo poukázáno (Pinker and Bloom, 1990), nepravdepodobnost, že mutace vyústí v systém tak složitý a zjevne tak ideálne se hodící ke svému úcelu jako je jazyk je ohromujícím zpusobem vysoká. 71

Profesor lingvistiky Noam Chomsky komentuje složitost schopnosti mluvit:

Zatím jsem nerekl nic o tvorbe jazyka. Prícinou pro to je, že lze ríct málo zajímavého. Stranou okrajových aspektu to zustává z velké cásti tajemstvím. 72

Pro kohokoli, kdo není v pasti evolucních predsudku, je puvod schopnosti reci dokonale jasný. Je to Všemohoucí Buh, Kdo venoval tuto schopnost cloveku. Buh vdechl rec lidským bytostem a zpusobil, že mluví, jak je zjeveno ve verši Koránu:

. . . I odvetí: „Buh, jenž veci každé promluvit dává, nám slovo udelil a On poprvé vás stvoril a k Nemu budete navráceni. (Korán, 41:21)

Stejným zpusobem, jako jsou evolucionisté neschopni vysvetlit složitost biologických struktur, které rec umožnují, nedovedou vysvetlit ani puvod vedomí, které delá jazyk možným. Lidské vedomí a složitost jazyka ukazuje, že clovek byl stvoren svrchovanou Inteligencí, jež patrí Všemohoucímu Bohu, našemu Pánu.

 
Reklama